Adventní půst a jeho dopady na zdraví

V minulosti se lidé v adventním období připravovali na Vánoce hlavně po stránce duchovní. Součástí toho bylo udělat si pořádek ve vztazích, k sobě, ke svému okolí i Bohu, myslet na druhé a konat dobré skutky.

Někdy se advent nazývá postním obdobím, ovšem co se týče jídla, nedržel se podle historiků cílený půst, jedlo se však velmi skromně. Střídmost adventních jídel vycházela z přirozených zákonitostí běhu ročních období.

„Zimní jídelníček byl ze své podstaty na sezonní suroviny nejchudší a vzhledem k dlouhému výhledu na první jarní výpěstky musel být také velmi úsporný. I přes omezenou dostupnost některých surovin ale hospodyňka šetřila vybrané potraviny pro sváteční období spojené s oslavou narození Ježíše Krista a zimního slunovratu,“ popisuje Jitka Sobotková, vedoucí Oddělení vědy a výzkumu Národního zemědělského muzea v Praze.

Každý asi cítí, že náš současný jídelníček je tomu historickému velice vzdálený. Pro dodržování adventního půstu se tedy obvykle na ony tři až čtyři týdny doporučuje zmenšit porce, minimalizovat konzumaci masa a mléčných výrobků, vrátit se k pokrmům ze zeleniny, luštěnin a obilovin včetně jáhel, krup či rýže.

Dobré je vynechat přidané cukry, sladké nápoje, bílé pečivo, nadbytek tuků a průmyslově zpracované potraviny. Nutné je také vynechat alkohol. Opravdu to ale má trvalé zdravotní benefity? „Očistíme“ si tak střeva, játra a další orgány?

„Takový půst člověku rozhodně neuškodí. Bude se cítit lépe. Pokud se sníží příjem potravy, může to vést k tomu, že se organismus jakoby odlehčí, dojde k částečné redukci hmotnosti. A pokud ještě vynechá na tři týdny alkohol, který normálně pije, tak i na jeho játra to může mít pozitivní vliv,“ tvrdí Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky FN Olomouc a předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.

Ovšem jestli už během Vánoc najedeme zpět do starých kolejí včetně přemíry sladkého, tučného a alkoholu, nemá prý adventní půst z lékařského hlediska velký význam.

„Pokud očekáváme dlouhodobý pozitivní účinek na organismus, a hlavně prevenci rozvoje chronických civilizačních chorob, včetně nádorů, tak se nemůžeme spoléhat na změnu životního stylu, která se bude týkat pouze předvánočního období,“ tvrdí gastroenterolog a dodává, že nutná je celková a dlouhodobá změna životního stylu, jejíž součástí mohou být pravidelné půsty, ale patří sem také pohyb, dostatečný příjem tekutin a kvalitní spánek.

Ačkoli se dříve tvrdilo, že je pro tělo dobré stravovat se pravidelně pětkrát denně, v současnosti to už někteří lékaři nedoporučují. Zdravému dospělému člověku stačí jíst tři jídla denně. Navíc současná věda ví, že našemu organismu prospívají i pravidelné půsty.

„Člověk byl v historii svého rodu vždy vystavován určitému období hladovění. A když zařadíme občas půst, dojde k tomu, že se v našich buňkách spustí metabolické procesy, které vedou k opravě a záchraně některých struktur těchto buněk. Když naopak máme neustále hojnost potravy, tyto očistné a záchranné metabolické cesty se v našich buňkách neaktivují a nepracují,“ vysvětluje podstatu půstu docent Urban.

Předpokládá se, že zdravý životní styl s pravidelným zařazováním půstu (dočasné hladovění) může fungovat jako prevence celé řady civilizačních chorob. Obezitou počínaje přes cukrovku, kardiovaskulární nemoci až po závažnou tukovou chorobu jater či nádorová onemocnění tlustého střeva nebo slinivky břišní.

Při pravidelném půstu se mohou zlepšit i hodnoty krevního tlaku, cukru a cholesterolu.

Takzvané dočasné hladovění či přerušovaný půst (intermittent fasting) se podle odborníků v současné době doporučuje v několika různých režimech. Záleží na vás, jaký si vyberete.

Půsty, kdy necháme tělo část dne až několik dní bez přísunu potravy, jsou vhodné pouze pro zdravé dospělé lidi, kteří nemají žádné chronické onemocnění a chtějí jen zlepšit svůj životní styl jako prevenci před některými chorobami.

„Rozhodně se nehodí pro někoho, kdo už nějakým onemocněním trpí nebo má pravidelnou medikaci! Držet půst by byla hrubá chyba u diabetiků na inzulinu, kardiaků, pacientů s onemocněním ledvin, jaterní cirhózou či s gastroenterologickými chorobami,“ varuje lékař.

„Tito lidé se stravují podle tzv. léčebné výživy, která má vlastní pravidla. A na té se vždy dohodnou se svým lékařem.“ Půst by neměli držet lidé trpící poruchou příjmu potravy, ale ani těhotné a kojící ženy či děti.

Životní styl se střídmým jídelníčkem, dostatkem pohybové aktivity a pravidelnými půsty je podle předsedy České gastroenterologické společnosti Ondřeje Urbana výhodný i pro prevenci rozvoje ztučnění jater neboli steatózy, závažné a stále častější civilizační choroby.

Játra těchto pacientů onemocní tím, že se do jejich buněk ukládají kapičky tuku. Celý orgán se zvětší, v buňkách se nachází množství tuku a ony nemohou dobře fungovat. Dochází k postižení, někdy dokonce k cirhóze či nádoru jater.

Při prevenci i léčbě tukové choroby jater je zásadní redukce váhy. „Víme, že i když pacient s nadváhou zhubne jen 5 % tělesné hmotnosti, např. 5 kg při váze 100 kg, tak se nejen cítí lépe a více se líbí sám sobě, ale trochu jinak u něj začne pracovat také metabolismus tuků,“ vysvětluje gastroenterolog.

Ty se přestanou ukládat do různých orgánů včetně zmíněných jater nebo do stěn cév. Snížení hmotnosti, které můžeme podpořit pohybem a pravidelnými půsty, lze v důsledku brát také jako prevenci aterosklerózy, infarktu myokardu i cévní mozkové příhody, jež patří mezi jedny z nejčastějších důvodů úmrtí v Česku.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Poradenství v oblasti výživy