Zpoždění v pomoci Ukrajině stála zemi mnoho životů i část území, řekl Pavel ve Washingtonu

„Byla zde nějaká zpoždění, mezery, které stály Ukrajinu spoustu životů a kus území. A samozřejmě i určitou sebedůvěru, co se týče dosažení vlastních cílů,“ řekl Pavel. Dodal, že podpora Ukrajiny je záležitostí principu, je o tom, zda chceme žít ve světě, kde záleží na pravidlech a kde i malé státy jsou chráněny a mají garance k dosažení svých ambicí.

Nyní se podle Pavla spojenci snaží Ukrajině dát vše pro obranu jejího území a zamezení dalšího ruského postupu. Pokud by Rusko mělo možnost uspět, nebude žádná šance na ukončení války, na jednání o míru, míní. Ukrajina podle českého prezidenta potřebuje munici, zbraně a systémy protivzdušné obrany.

Zároveň ale Pavel považuje za zásadní jednat na diplomatické a politické úrovni a získat podporu co nejvíce zemí k tomu, aby byl vyvinut tlak na Rusko a Čínu s cílem sednout si k jednacímu stolu za smysluplných podmínek.

Podle Pavla není možné přijmout, že by okupovaná ukrajinská území byla uznána za ruská, znamenalo by to odmítnutí principů, na kterých je vystavěna společnost. Realisticky je podle něj ale nutné přijmout, že části ukrajinských teritorií budou dočasně okupovány. Taková situace by ovšem neměla bránit v pokračování integrace Ukrajiny do NATO a Evropské unie, řekl prezident.

Diskuse s českým státníkem se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová, předsedkyně estonské vlády Kaja Kallasová a americký senátor James E. Risch. Později ve středu večer by se Pavel měl setkat i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Frederiksenová poznamenala, že ve spojeneckých zemích je dostatečné množství systémů protivzdušné obrany a že lepší využití najdou na Ukrajině než v západní části NATO. Aliance i EU jsou silnější než před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, nicméně je podle ní potřeba zrychlit podporu Ukrajiny.

Dánská premiérka nevidí žádné náznaky, že by Rusko zamýšlelo s válkou skončit. V Evropě podniká kybernetické a hybridní útoky, šíří dezinformace, nechvalně působí v Africe či na Blízkém východě, míní Frederiksenová. „Snaží se destabilizovat vše, v co věříme,“ řekla.

Rusko vede válku na Ukrajině, protože tato země se nachází v jakési šedé zóně a není pod aliančním deštníkem, uvedla Kallasová. Ukrajina se podle ní bude muset stát členem NATO. Šedé zóny jsou podle estonské premiérky zdroji potenciálních konfliktů.