Zpackali, co šlo. New York Times rozkrývá pozadí Putinova kolosálního vojenského trapasu

Vyplývá to z rozsáhlé investigativní práce reportérů a spolupracovníků amerického listu The News York Times (NYT), který na desítkách stran textu analyzuje, proč ruská snaha dobýt Kyjev v prvních dnech invaze na Ukrajinu skončila ostudným fiaskem. Autoři materiálu už na začátku konstatují, že vzhledem ke zjištěným skutečnostem je jasné, že Rusové prostě neměli žádnou šanci.

Vyšetřování NYT je založené na rozhovorech, odposleších, dokumentech a tajných bitevních plánech. Ukazuje, jak se „procházka ukrajinskou růžovou zahradou“ stala pro Rusko katastrofou.

Co konkrétně dlouhodobá investigativní práce dále odhalila?

Potvrdilo se, že ruští vojáci na frontě hovoří na otevřených linkách mobilních telefonů, čímž odhalují své pozice i zmatek ve svých řadách. Dostávají rovněž „šíleně nerealistické harmonogramy a cíle“ pro dobytí ukrajinského území a stěžují si, že byli posláni do „mlýnku na maso“.

Rozhovory s ruskými vojáky ukazují, jak byli z chystaných bojů v šoku. Mysleli si, že jsou zkrátka jen na cvičení v Bělorusku. „Zítra jedete na Ukrajinu řešit nějaké sr…ky,“ oznámil jim najednou velitel bez dalšího vysvětlení. Podle desátníka Nikity Čibrina nedostali žádné pokyny a netušili, kam mají namířeno.

Rozkaz pro další skupinu pak „zněl jasně“: Sledujte vozidlo před vámi a do 18 hodin dojeďte do Kyjeva.

Podle plánu a deníku jednotky – které získaly NYT a které přezkoumali tři nezávislí vojenští analytici, kteří je považovali za autentické – měla první vozidla v konvoji vyrazit z Běloruska a dorazit na předměstí Kyjeva už ve 14:55.

Před vypuknutím „speciální vojenské operace“, jak agresi od jejího počátku ruští představitelé v čele s prezidentem Vladimirem Putinem nazývají, navíc vojáci cvičili na zchátralých základnách.

Voják Aleksandr pro NYT vyprávěl, jak se on a jeho kolegové během několika týdnů předtím, než byli posláni na Ukrajinu, zeptali svého instruktora v Rusku, co by se mohli naučit o střelbě ze zbraně a stát se vojáky. „Byl upřímný: ‚Nic‘,“ odpověděl podle Aleksandra instruktor.

Korespondenti NYT rozebírají největší chyby či přímo absurdity ruského vedení.

Šlo např. o tyto situace:

Válka prezidenta Putina přitom nikdy neměla být taková. Když šéf americké CIA loni cestoval do Moskvy, aby varoval před invazí na Ukrajinu, našel sebevědomý Kreml, kde se Putinův poradce pro národní bezpečnost chlubil, že špičkové ruské ozbrojené síly jsou dostatečně silné, aby se postavily i Američanům.

Ruské plány invaze, které získali novináři, ukazují, že armáda očekávala, že „prosviští“ stovky kilometrů přes Ukrajinu a během několika dní zvítězí. Důstojníkům bylo řečeno, aby si sbalili uniformy a medaile v očekávání vojenských přehlídek v ukrajinském „brzy dobytém“ hlavním městě Kyjevě.

Ale místo strhujícího vítězství se bojuje už skoro 10 měsíců a Putin čelí podle odborníků největší lidské a strategické pohromě svého národa od rozpadu Sovětského svazu.

V rozhovorech Putinovi spolupracovníci uvedli, že se dostal do „spirály sebechvály a protizápadní horlivosti“, což ho vedlo k osudnému rozhodnutí napadnout Ukrajinu – bez konzultace s experty, kteří válku považovali za čiré bláznovství. Jak řekl další dlouholetý důvěrník: „Putin se rozhodl, že bude stačit jeho vlastní mysl.“

Už v prvních dnech invaze přitom Putin soukromě připustil, že válka neprobíhá podle plánu. Během březnového setkání s izraelským premiérem Naftali Bennettem konstatoval, že Ukrajinci jsou „tvrdší, než mi bylo řečeno“. „Pravděpodobně to bude mnohem těžší, než jsme si mysleli. Ale válka je na jejich území, ne na našem. Jsme velká země a máme trpělivost,“ měla prohlásit ruská hlava státu.

„Pokud vám všichni kolem vás 22 let říkají, že jste supergénius, pak začnete věřit, že jste to právě vy,“ podotkl Oleg Tiňkov, bývalý ruský bankovní magnát, který se letos obrátil proti Putinovi. „Ruští podnikatelé, ruští úředníci, ruský lid – viděli v něm cara. Prostě se zbláznil.“

Jistý člen NATO zároveň varoval spojence, že Putin je připraven akceptovat smrt či zranění až 300 tisíc svých ruských vojáků – což je zhruba trojnásobek dosavadních odhadovaných ztrát.

Připomínají se v této souvislosti desítky tisíc padlých ruských vojáků, kteří se stali doslova „potravou pro ukrajinská děla“. „Váš syn se alespoň neupil k smrti,“ řekl podle NY Times Putin jedné nešťastné matce. Jiné sdělil, že její syn nejen bojoval s „neonacisty“ na Ukrajině, ale také napravoval chyby po rozpadu SSSR, kdy se Rusko „nadšeně oddávalo skutečnosti“, že se „nás Západ pokouší ovládnout“.

Ruská armáda, navzdory západním předpokladům o její zdatnosti, „byla vážně kompromitována a vykuchána léty korupce“. Jeden vojenský dodavatel popsal zběsilé věšení obrovských vlasteneckých transparentů, aby zakryl zchátralé podmínky na velké ruské tankové základně – v naději, že oklame delegaci nejvyšších představitelů. Návštěvníkům bylo dokonce zabráněno vejít dovnitř na toaletu.

V nedávném telefonickém rozhovoru řekl generálplukovník ve výslužbě Leonid Ivašov, že jeho varování před válkou odrážejí to, co v té době slýchal od nervózních ruských vojenských představitelů. „Nikdy ve své historii Rusko neučinilo tak hloupá rozhodnutí,“ zmínil Ivašov. „Dnes zvítězila hloupost. Hloupost, chamtivost, druh pomstychtivosti, dokonce i druh zloby.“

Pochybnosti rostly i na straně původních příznivců „speciální operace“, např. u bývalého ukrajinského poslance a separatisty Olega Carjova, potenciálního vůdce loutkové vlády, kterého by Kreml mohl dosadit, pokud by ovládl Ukrajinu. Jeho víra ve válku se již vytratila, jak řekl pro NYT. „Ztrácíme Ukrajinu. Už jsme ji ztratili,“ tvrdí.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přitom vyčítá západním zemím, že poskytují Ukrajině zbraně. „Bylo velmi těžké uvěřit v takový cynismus a v takovou krvežíznivost ze strany celého Západu,“ poznamenal.

S novými zbraněmi ze Západu Ukrajinci ruskou armádu odráželi, ale ruští velitelé stále posílali vlny pozemních jednotek do nesmyslných útoků. „Nikdo nezůstane naživu,“ uvědomil si jeden ruský voják poté, co dostal rozkaz k pátému pochodu přímo v zaměřovačích ukrajinského dělostřelectva. Nakonec on i jeho demoralizovaní kamarádi odmítli jít.

Při odpalování raket se Rusové spoléhali na staré mapy a špatné zpravodajské informace. Neschopnost zničit ukrajinskou protivzdušnou obranu byla jednou z nejvýznamnějších hrubých chyb války. Zatímco jejich letadla byla sestřelována, mnoho ruských pilotů létalo, jako by jim nehrozilo žádné nebezpečí. Hackerské útoky Rusům také příliš nevycházely. Když pak v březnu ruští piloti konečně změnili taktiku a začali létat dostatečně nízko, aby se schovali pod ukrajinským radarem protivzdušné obrany, dostali se do zaměřovačů ukrajinských raket, včetně Stingerů odpalovaných z ramen poskytnutých Spojenými státy.

Dne 17. března velitel ukrajinských sil Valerij Zalužnyj zveřejnil video hořících tanků, které podle něj patřily 26. tankovému pluku na severovýchodě Ukrajiny – stovky kilometrů od zamýšleného cíle. Podle ruských dokumentů zabavených a zveřejněných Ukrajinou jednotka ztratila 16 vozidel za méně než tři týdny. Porážka u Černihivu pak zkazila část ruského plánu obklíčit Kyjev.

Chaos pokračoval i později. Kupříkladu příslušníci ruské 155. gardové námořní pěší brigády tápali po statcích na Ukrajině a přiznali, že dokonce neměli žádné mapy, lékařské vybavení ani funkční vysílačky.

Jen několik týdnů předtím přitom byli továrními dělníky a řidiči náklaďáků a sledovali nekonečnou přehlídku domnělých ruských vojenských vítězství doma ve státní televizi, než byli letos v září povoláni. Jeden jejich „medik“ byl třeba bývalý barista, který neměl žádné lékařské vzdělání. V rozhovorech členové brigády uvedli, že někteří z nich předtím sotva vystřelili ze zbraně, a popsali, že stejně nemají téměř žádné střelivo, natož vzdušné krytí nebo dělostřelectvo. Ale nejprve je to příliš neznepokojovalo – jejich velitelé jim totiž prý slíbili, že nikdy neuvidí boj.

Teprve když kolem nich začaly „pršet“ granáty a doslova trhaly jejich spolubojovníky na kusy, uvědomili si, jak moc byli obelháni.

Odvedený ruský voják Michail pro NYT zavzpomínal, jak byl šokovaný tím, co se dělo jeho kamarádům. Šrapnel i jemu rozřízl břicho. Doplazil se do stromořadí a pokusil se holýma rukama vyhrabat si příkop, aby si zachránil život.

Z šedesátky členů jeho čety poblíž východoukrajinské obce Pavlivka, která se nachází zhruba 45 km od Doněcku, bylo toho dne na konci října asi 40 zabito, jak sdělil Michail telefonicky z vojenské nemocnice u Moskvy. „Pouze osm z nich uniklo vážnějšímu zranění,“ dodal.

„Tohle není válka,“ pronesl Michail ztěžka. „Je to devastace ruského lidu jeho vlastními veliteli.“

Když byl přitom v roce 2019 jasně zvolen ukrajinským prezidentem Volodymyr Zelenskyj, Kreml v něm viděl někoho, s kým by mohl spolupracovat: rusky mluvícího komika, který dříve žil v Moskvě a vystupoval v ruské televizi.

Na začátku roku 2021 však naděje Moskvy vzaly za své. Zelenskyj zasáhl proti proruským zájmům na Ukrajině, uzavřel proruské televizní kanály a sankcionoval Viktora Medvedčuka, ukrajinského oligarchu blízkého Putinovi, připomíná NYT.

Materiál připomíná, že možná největší potíže dělá Ukrajincům oddíl tzv. wagnerovců, kteří disponují slušnou technikou.

Jak jsme informovali, Zelenskyj v těchto dnech přiznal, že město Bachmut je celé zničené. Bojuje se o něj několik měsíců, válčí tu právě obávaní wagnerovci a město postupně obkličují. Je to jediné místo, kde nyní Rusové postupují dopředu.