Zneužívání Ukrajinců mafií přibývá

„Aktuálně nejčastější forma tohoto zneužívání ukrajinských pracovníků je přes agentury, které je obírají na mzdě. Dostávají řádově asi 80 korun za hodinu. Teď jsme to začali řešit a objevuje se to stále častěji,“ řekl Právu Daniel Hůle, odborník na sociální začleňování z Člověka v tísni. Očekává nárůst podobných případů, protože většina z dvaceti tisíc uprchlíků, kterých je aktuálně v Česku zaměstnaných, na první výplatu teprve čeká.

Podle informací Práva se tyto případy nevyhýbají ani státním institucím, například nemocnicím. Tyto případy jsou však zatím ve fázi prověřování.

„Státní instituce by měly být vždycky první, které se zbaví těchto příživníků, kteří vydělávají na uprchlících,“ upozornil Hůle. Dodal, že díky schválení lex Ukrajina, tedy souboru tří zákonů, které umožňují lépe začlenit Ukrajince do Česka, už mohou zaměstnavatelé nabírat do práce uprchlíky napřímo.

Mnozí z nich to ale nevědí. „Spoléhají se na dlouhou dobu etablovaný systém tzv. zprostředkovatelů, kteří dlouhodobě zneužívají jejich situace. Tím, že je tato mafiánská struktura tak hluboce zakořeněná, tak spousty uprchlíků jde přes ně a nevědí, že bez nich si vystačí. S těmito případy se budeme jednoznačně setkávat více. Je těžké jim to vysvětlit,“ domnívá se Hůle.

Princip podvodů bývá různý. Zprostředkovatelé například shánějí Ukrajince do své společnosti. Uzavírají s nimi dohodu o provedení práce a s firmami, do kterých dodají zaměstnance, pak smlouvu o provedení zakázky. Stát potom připraví o povinné odvody. A tratí na tom i samotní zaměstnanci. Jinde agentury platí na ruku, pracovníci nehledí na formální podobu smluv a podobně.

„Je to mafiánská struktura. Přebírají kšefty, protože jsou levnější díky neplacení sociálního a zdravotního a nedodržování srovnatelných podmínek pro agenturní zaměstnance. Byli policií naštěstí postupně vytlačeni z center pro uprchlíky a nádraží. Neregulérní agentury práce nicméně neustále fungují. Etablovaly se tu a mají byznys hodně rozlezlý,“ popsal předseda Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Záležitost eviduje také ministerstvo práce a sociálních věcí, které chystá další kroky. „Víme, že v některých případech dochází k nabídkám zejména ze strany Ukrajinců a Rusů, kteří se snaží uprchlíky oslovovat a nabízet jim ubytování a další servis, za to, že jim budou odvádět část příjmů,“ potvrdila mluvčí resortu Eva Davidová.

Podle ní už úřady v jednom případě zasahují. „Jeden rozsáhlejší případ nekalého jednání vůči ukrajinským uprchlíkům, zejména ženám s dětmi, se už řeší ve spolupráci s policií. Jednalo se o případ z jihu Moravy. Nemůžu k tomu říct žádné podrobnosti, protože je to v šetření,“ uvedla.

Na kontroly se chystá Státní úřad inspekce práce. „Kontrol bude víc, než jsme měli původně plánovaných. Budou zaměřené na potírání nelegálního zaměstnání u uprchlíků z Ukrajiny. Prozatím jsme systémové kontroly nezahájili, neboť aby mohly být vypovídající o dodržování pracovních podmínek, musí být prováděny až po nějakém čase po zaměstnání,“ sdělil Právu mluvčí inspektorů Richard Kolibač.

Obchůzky plánují od května, kdy od úřadu práce dostanou seznam zaměstnavatelů, pod nimiž běženci pracují. V případě nelegálního zaměstnávání jim hrozí pokuty od 50 tisíc do 10 milionů.

Jednání monitoruje také policie. „Věnujeme se tomu. Kromě celonárodních útvarů je na každém krajském územním odboru vyčleněn jeden zkušený kriminalista, který se věnuje právě této ukrajinské diaspoře, má ji na starost a informace o ní získává, prověřuje a čerpá z terénu. I u asistenčních center preventivně působíme a upozorňujeme na danou problematiku, je to pro nás velké téma,“ řekl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Problému jde ze strany policie čelit hlavně prevencí. Pracovní vykořisťování totiž nemá policie ve své agendě a o věc se zajímá, až pokud splňuje rysy např. podvodu nebo obchodování s lidmi.

Podle Burkoviče je problémem i nedůvěra Ukrajinců v instituce. „Mafie nemá žádný zájem na tom, aby si někam chodili pro dávky, někde se ukazovali. Mentalita, že za ně někdo něco zařídí, je tu bohužel velmi silně zakořeněná,“ poznamenal.

Na problém minulý týden upozornil také předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

„Toto přece nikdo nemůže nabízet ve slušné společnosti. Není možné, aby ve stavu nouze někdo takto flagrantním způsobem zneužíval jejich situaci,“ uvedl.