Zmizte z našich teritoriálních vod, není tam pro vás bezpečno, vyzvala Rusy Ukrajina

Maljuk to řekl v sobotu ve svém prohlášení, kde dále potvrdil, že Ukrajina je zodpovědná za nedávné útoky na ruské lodě, které navíc označil za „logickou“ a „účinnou“ taktiku. „Tyto speciální operace jsou prováděny v teritoriálních vodách Ukrajiny a jsou tudíž zcela legální,“ dodal šéf SBU, kterého cituje NYT.

„Pokud tedy Rusové chtějí, aby útoky ustaly, měly by k tomu využít jedinou jejich možnost – opustit teritoriální vody Ukrajiny a naši zemi. A čím dříve to udělají, tím lépe pro ně,“ zakončil Maljuk.

Jeho prohlášení přišlo těsně po sobotním ukrajinském útoku na ruský ropný tanker, jehož strojovna měla být podle ruských námořních úřadů poškozena. Podle zvukového záznamu nouzového volání posádky, který má NYT k dispozici, měla být navíc „kompletně zaplavena“, kvůli čemuž muselo být plavidlo odtaženo několika remorkéry, tedy loděmi, které se používají především k tažení nebo tlačení velkých lodí v přístavech.

Deník NYT později ropný tanker identifikoval jako Sig, na který Spojené státy v roce 2019 uvalily sankce za pomoc ruským silám v Sýrii.

Načasování útoku se přitom časově shodovalo s pátečním pokynem ukrajinského námořnictva, které varovalo, že šest ruských černomořských přístavů a přístupové cesty k nim budou až do odvolání považovány za „válečně rizikové“ oblasti.

Ruské ministerstvo zahraničí sobotní úder u přístavního města Novorossijsk okamžitě odsoudilo a slíbilo odvetu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později v sobotu večer oznámil, že Rusko zahájilo raketové útoky na Ukrajinu.

Vývoz ropy z přístavů u ruského města Novorossijsk činí podle deníku The New York Times asi 1,8 milionu barelů denně, což odpovídá zhruba 2 procentům celosvětové nabídky.

„Ztráta tohoto objemu na současném trhu by mohla zvýšit ceny ropy na více než 100 dolarů za barel,“ uvedli analytici z britské zpravodajské agentury. Cena ropy na trhu přitom v úterý byla kolem 84 dolarů za barel (asi 1860 korun). Předpovídané zvýšení by tedy mohlo znamenat nárůst o nižší desítky procent.

Jak poznamenal ukrajinský list Ekonomicka Pravda, důsledky útoku na ruský tanker jsou ale spíše psychické, přičemž Ukrajina díky nim ukázala, že se tato hra „dá hrát společně“. Díky tomu tak nejsou v ohrožení jen ukrajinské přístavy, ale i ty ruské.

„Pokud mluvíme o globálním dopadu, tak k tomu došlo 4. dubna 2022, kdy trh zareagoval,“ uvedl Artem Volkov, právník specializující se na námořní záležitosti. Podle něj by ani případné zvýšení ceny pojištění pro ruská plavidla v těchto přístavech neovlivnil množství Ruskem přepravené ropy, protože i tak by cena zůstala nižší než u konkurence.

Zároveň je podle něj silně nepravděpodobné, že by pojišťovny cenu zvýšily, protože rizika v Černém moři existují už od minulého roku. „Hlavní důsledky pocítil agresor (Rusko) loni,“ zakončil Volkov.

Přístavy v Černém a Azovském moři jsou pro Rusko důležitým logistickým uzlem pro prodej ruské ropy a ropných produktů. Před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu odtud putovala ropa do Evropy, nyní převážně do Asie.

Kyjevská ekonomická škola (KSE) odhaduje, že v červnu Rusko vyvezlo zhruba 4,7 milionu barelů ropy a 2,6 milionu barelů ropných produktů denně s tím, že 14 procent z toho bylo z přístavů v Černém moři a 37 procent z těch v Azovském moři.

Podle ukrajinského serveru by blokáda ruských přístavů mohla nastat pouze tehdy, pokud by pojišťovny a dopravní společnosti upřímně věřily, že existuje v Černém moři nebezpečí.

Dosud ale Ukrajina útočila pouze na legitimní vojenské cíle, nikoli na běžné civilní lodě logistických společností.

Ty se navíc nebojí, že by Ukrajina obchodní lodě začala masově potápět, protože Rusko nepřepravuje své zboží samo, dvě třetiny ruských ropných produktů podle Ekonomické Pravdy totiž převážejí lodě z Řecka, Malty nebo Kypru. A zásah západní lodě si Ukrajina nemůže dovolit.

Dalším důvodem je, že i když je plavidlo registrované v Rusku, zboží, které převáží, je určeno pro odběratele v Africe, Asii nebo na Blízkém východě. Ukrajina přitom sama odsuzuje Rusko za ničení obilí pro Čínu nebo Afriku, kdyby tedy sama začala ničit produkty určené k vývozu, čelila by stejnému obvinění, jakému čelí Rusko.

I tak ale situaci v Černém moři nelze označit za klidnou. Rusko se totiž může uchýlit k útokům pod falešnou vlajkou a obvinit z toho ukrajinské ozbrojené síly, které samy označily oblast přístavů za „válečně rizikovou“.