Článek
„KGB ve spolupráci s kolegy z jiných složek v poslední době provedla řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit útokům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a na jeho předměstích. Zatím nemůžeme veřejnosti prozradit detaily,“ řekl Těrtel běloruským představitelům, aniž by pro svá tvrzení poskytl důkazy.
Dodal také, že „radikálové“ v Litvě a Polsku prý vyrábějí drony určené pro útoky na Bělorusko.
Reakce pobaltského státu byla stručná. „Tohle je nesmysl. Nedokážu pro to najít jiné slovo,“ opáčil mluvčí litevské armády Gintautas Ciunis podle agentury AP.
Běloruská propaganda zacílila na „toxické Česko“
Lukašenko čeká incidenty na hranicích s Ukrajinou
Za hranice ukazoval s podezřením i běloruský prezident Alexandr Lukašenko, když ve čtvrtek uvedl, že běloruská opozice plánuje ovládnout region okolo města Kobryn na západě Běloruska a poté požádat jednotky států Severoatlantické aliance, aby přišly na pomoc.
„Chtěli by alespoň, nevím, proč si to vybrali, ale Kobrynský rajon, hodně se o něm mluví. Ale není to ani u hranic. Jsou rajony blíž k hranicím. Ale ne, zvolili si Kobrynský rajon. Chtějí se ho zmocnit, požádat NATO o vyslání vojáků,“ nechal se slyšet Lukašenko podle ruského listu Kommersant.
Lukašenko zmínil i Ukrajinu. Země, která se více než dva roky brání rozsáhlé vojenské invazi a potýká se s nedostatkem vojáků na frontě, rozmístila podle něj u hranic s Běloruskem až 120 tisíc příslušníků armády. Běloruský vůdce poznamenal, že pravděpodobnost incidentů na společné hranici je „docela vysoká“. O tom, že ruské jednotky útočily na Ukrajinu i z běloruského území, se přitom nezmínil.
Na běloruský šrot by nám stačily tři hodiny, reaguje polský generál na Lukašenka
