Zimní vlna nepřišla. Denně dorazí jen přes 300 Ukrajinců

„K výrazným výkyvům zatím nedochází, ale s pokračující zimou a stupňujícími se útoky nelze vyloučit, že v únoru a březnu se budou počty zvyšovat,“ řekla Právu Hana Malá z tiskového odboru vnitra.

Od začátku roku do 15. ledna bylo v Česku vydáno 5001 víz dočasné ochrany. Za první polovinu prosince úřady vydaly 4740 víz, což je mírný nárůst o 261 vydaných víz. Průměrně tak vychází, že za den sem přijede okolo 320 Ukrajinců.

Celkem byla ke včerejšku udělena dočasná ochrana 479 233 osobám. V době největší vlny k nám přicházelo až 17 tisíc uprchlíků denně.

„Ti, kteří z Ukrajiny mohli nebo chtěli odejít, tak odešli. Zatím se jejich zemi daří důsledky války zmírňovat, výpadky energie obnovují. Také apelují na to, aby lidé dál neodcházeli, protože je potřeba, aby tam pracovali. Čísla se dramaticky nezvyšují a zatím se zdá, že další vlna nenastane,“ řekla Právu Magda Faltová ze Sdružení pro integraci a migraci, která působí i v Radě vlády pro lidská práva.

Přesné statistiky uprchlíků, kteří skutečně na území ČR přebývají, odhalí až chystaná online registrace k prodloužení dočasné ochrany, která by měla vzniknout 24. ledna. Někteří se totiž vrátili na Ukrajinu bez toho, aby se odhlásili.

„Dá se předpokládat, že pokles u stavu aktuálně evidovaných osob s dočasnou ochranou bude vyšší než počet už zrušených dočasných ochran,“ dodala Malá. Na registraci budou mít Ukrajinci čas do konce března.

Vnitro je na možnou zimní vlnu připravené. Ministr Vít Rakušan (STAN) však na konci listopadu upozornil, že Česko je schopno poskytnout základní životní standard do půl mi­lionu uprchlíků.

Stát se však bude muset popasovat i se začleňováním uprchlíků, kteří už na našem území přebývají. Chybí totiž kvalitní bydlení, z čehož vyplývají další problémy.

„Přichází k nám klienti s tím, že tam, kde bydlí, jsou obětí násilí nebo je tam situace dlouhodobě neudržitelná jak z důvodů hygienických, tak lidských. Je potřeba si uvědomit, že celá řada lidí bydlí v bytech, kde je hodně lidí najednou,“ popsala Faltová. Z dlouhodobého pohledu je proto celá řada ubytování nevyhovující.

„Objevují se situace, kdy bydlení zprostředkovává někdo, pro koho pracují. Jsou to takzvané pracovní agentury, často neregistrované, kde se lidé dostávají do složité situace. Aby si udrželi bydlení, tak musí pracovat za podmínek, které jsou často až vykořisťující, nebo dochází k porušování zákoníku práce,“ dodala Faltová.