Země zvažují vyslání vojáků na Ukrajinu a Rusko o tom nerozhoduje, řekl Macron

Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody. Končící německý kancléř Olaf Scholz se k vyslání jednotek po schůzce opět postavil zdrženlivě.

Evropské země by měly pomoci zajistit ukrajinskou bezpečnost na moři, ve vzduchu a na zemi, řekl Macron podle agentur. Nepůjde ale podle něj o mírové jednotky, vojáci by měli být rozmístěni v několika strategických oblastech.

Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo v únoru 2022 a stále část ukrajinského území okupuje, odmítá jakoukoli přítomnost vojsk zemí NATO na ukrajinském území.

„Budeme připraveni zajistit, aby mírová dohoda fungovala v praxi, až bude dohodnuta její přesná podoba,“ řekl podle agentury Reuters Starmer. Dodal, že by se jednání podle jeho představ neměla táhnout dlouhé měsíce, ale být spíše záležitostí nejbližších týdnů.

Macron prohlásil, že mezi vůdci není jednomyslná podpora vyslání vojáků, k němuž se hodlají připojit jen některé země.

Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz se k možné mírové misi evropských vojáků na Ukrajině staví nadále zdráhavě. Po summitu podle agentury DPA prohlásil, že ve stávající chvíli není vůbec jasné, zda a v jaké podobě by vojenská mírová mise mohla působit. Poznamenal, že takováto mise není nyní tím aktuálním tématem.

„Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ uvedl v podobném duchu český premiér Petr Fiala. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl.

Jak Starmer, tak Scholz po summitu řekli, že zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.