Zelenskyj v ostrém interview: Západ udělal chujovinu, signatáři z Budapešti zaslouží kriminál

„Domnívám se, že 25. ledna nebo nějaký další den si především sedneme s Donaldem Trumpem. S ním se domluvíme, jak jsme schopni řešit válku a Putina,“ řekl Zelenskyj podle Ukrajinské pravdy. Pokud americký prezident předloží silné záruky bezpečnosti pro Ukrajinu, pak mohou následovat rozhovory s Rusy, dodal. „Jedině takto, ne že my si hned sedneme ve třech,“ zdůraznil. Evropa by podle něj měla mít při jednáních hlas.

Upozornil, že by se Trump mohl ocitnout ve složité politické situaci, pokud by dosáhl příměří bez zajištění garancí bezpečnosti Ukrajině.

„Nečekejte na Putinova přání. Donuťte ho, aby udělal to, co je nutné k ukončení války,“ řekl ještě ukrajinský prezident. Podle něj je Vladimir Putin hluchý. „Neslyší vás, i když s vámi mluví,“ popsal ruského prezidenta.

Zelenskyj v interview doslova rozcupoval Budapešťské memorandum z roku 1994, které mělo Ukrajině zajistit bezpečnost územní celistvosti výměnou za to, že se vzdá jaderných zbraní. Použil silných slov, která mají daleko k diplomatické uhlazenosti. Ukrajinu podle něj slušněji řečeno odrbalo.

„V budapešťském memorandu byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Zpočátku byli hlavními garanty bezpečnosti tři strategičtí přátelé a partneři Ukrajiny - USA, Rusko, Velká Británie. Francie a Čína se přidaly později. Bylo to pět států. Nyní chápeme, že to žádné bezpečnostní garance nebyly… Byla sepsána ‚ujištění‘. Bylo by třeba najít všechny tyto lidi, kteří to vymysleli, a prostě je vsadit do vězení,“ citovala jej Ukrajinska pravda.

Ukrajinský prezident zdůraznil, že se Ukrajina na všech pět garantů bezpečnosti opakovaně obracela. Třikrát všem psala a žádala v souladu s ustanoveními memoranda o naléhavé konzultace, jichž se mělo účastnit všech pět garantů. „Přijel někdo? Ne. Odpověděl někdo na oficiální dopisy? Účastnil se někdo konzultací? Ne. Proč? Odrbávka,“ nebral si servítky Zelenskyj. Dodal, že dopisy vyzývající ke konzultacím byly zaslány i v únoru 2022 po ruské invazi a také na ně „nikdo neodpověděl“.

„Otázka je prostá. Můžeme tomu věřit? Ne,“ řekl Zelenskyj. Podle něj šlo jen o cár papíru, celý „vlak makulatury“. A další takový vlak sběru byly minské dohody. „Spojené státy tady nebyly, byl tu Obama a toho prostě nezajímalo, co je s Ukrajinou,“ dodal Zelenskyj. A opět zkritizoval někdejší německou kancléřku Angelu Merkelovou, že bránila vstupu Ukrajiny do NATO.

Ve své nezvykle ostré řeči se ukrajinský prezident pustil i do USA za to, že odmítly uvalit tvrdé sankce na Rusko ještě před invazí. „Žádali jsme USA jen o dvě věci: posilte nás zbraněmi, ale hlavně nás posilte nastolením podmínek, aby nezačala válka. To nejsou především zbraně, já především žádal o sankce. O zastrašení.“

Vadilo mu, že Západ podmiňoval uvalení tvrdých sankcí až útokem na Ukrajinu: „Neříkejte mi prosím, až jestli přijdou, až jestli překročí hranici, až jestli nás budou zabíjet, tak teprve pak zavedeme sankce. To je chujovina!“

Na toto slovo reagoval i americký podcaster Fridman, který toto mezislovansky srozumitelné slovo poznal, neboť je původem Rus a vyrůstal v Moskvě. Zeptal se ho, jestli tím myslí, že Ukrajině nebyla tehdy poskytnuta dostatečná pomoc. „Myslím, že ne. Nedostali jsme pomoc. Pokud jsou pomocí slova, tak těch jsme dostali hodně, až moc,“ odpověděl ukrajinský prezident podle Ukrajinske pravdy a připomněl, že mluví o pomoci před samotnou ruskou invazí.

Zelenskyj v rozhovoru také odmítl obvinění, že ukrajinské vedení na válce vydělává. Uvedl, že většina pomoci není finanční, ale materiální, jde o zbraně a munici. Jakékoli pokusy obohatit se na pomoci Ukrajina podle něj tvrdě trestá.

Volby se podle něj mohou konat až po konci války, citovala z rozhovoru Ukrajinska pravda.