Zelenskyj: Ukrajina chce příští rok ukončit válku diplomatickou cestou

„Z naší strany musíme udělat vše pro to, aby tato válka příští rok skončila, aby skončila diplomatickou cestou,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru pro veřejnoprávní stanici Ukrajinské rádio s tím, že očekává, že za Trumpovy administrativy válka skončí rychleji.

„Určitě s politikou týmu, který nyní povede Bílý dům, válka skončí dříve. Toto je jejich přístup, jejich příslib americké společnosti, a je to pro ně také velmi důležité,“ zmínil Zelenskyj.

Připustil, že frontová situace na východní Ukrajině je obtížná a že Rusko postupuje. Jednání s Ruskou federací jsou ale možná pouze pod podmínkou, že Ukrajina bude silná.

„Pokud budeme jednat s Putinem a budeme v podmínkách, v jakých jsme nyní, neposíleni – je to pro Ukrajinu prohra,“ citovala z rozhovoru agentura Unian. „Ve slabé situaci v těchto jednáních nic nezmůžeme,“ dodal.

Zelenskyj také uvedl, že mu americká legislativa brání v setkání s nově zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem před jeho inaugurací v lednu příštího roku. Chce rovněž hovořit pouze se samotným Trumpem, nikoliv s jeho vyslanci či poradci.

„Já jako prezident Ukrajiny budu brát vážně pouze rozhovor s prezidentem Spojených států amerických, při vší úctě k jakémukoliv doprovodu,“ řekl Zelenskyj s odkazem na dřívější vyjádření některých lidí z Trumpova okolí o nutnosti „zmrazení“ války Ruska proti Ukrajině.

Ukrajinský prezident ještě začátkem září uvedl, že chce dosáhnout ukončení války během tohoto podzimu. Předpokladem pro to byl jeho vypracovaný „plán vítězství“, který mimo jiné zahrnuje pozvánku Ukrajiny do NATO či poskytnutí zemi komplexní nejaderné technologie pro odstrašení před případnou budoucí agresí.

Souběžně s tím chtěl Kyjev do konce tohoto roku uspořádat druhý mírový summit, a to i za účasti Ruska. Prvního mírového summitu, který se konal letos v červnu ve Švýcarsku, se Rusko neúčastnilo.

Putin v pátečním telefonickém rozhovoru s německým kancléřem Olafem Scholzem přitom zopakoval, že jakákoliv dohoda o ukončení války musí brát v úvahu ruské bezpečnostní zájmy a odrážet „nové územní skutečnosti“. To by přitom znamenalo, že by se Ukrajina musela vzdát svých ambicí vstoupit do NATO a také uznat ztrátu čtyř svých oblastí, které Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo před dvěma lety.

Největší konflikt v Evropě rozpoutalo Rusko 24. února 2022 svou rozsáhlou invazí na Ukrajinu. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Rusové ovšem část východní a jižní Ukrajiny okupují a v poslední době na východě zrychlili postup. Trump opakovaně řekl, že se zasadí o rychlé ukončení této války.