Článek
„Kyjev, podporovaný Paříží a Londýnem, se v podstatě snaží vykolejit příměří tím, že předkládá podmínky proti vyjednávání. (Ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj se bojí míru jako svého rozsudku smrti,“ citovala agentura TASS Sluckého.
Rusko už tři více než tři roky podniká invazi na Ukrajinu. Ta se brání i díky podpoře spojenců s významným přispěním USA a právě Američané pod novou administrativou prezidenta Donalda Trumpa se nyní snaží k příměří obě strany dotlačit.
Ukrajinci už souhlasili s americkým návrhem na 30denní dočasné příměří ve vzduchu, na vodě i na zemi, Rusové ale zatím otálejí a pokračují ve vojenských útocích na sousední stát. V úterý by si měli o možnostech ukončení války telefonovat americký a ruský prezident.
PŘEHLEDNĚ: Co žádá Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině
Ruský vůdce Vladimir Putin minulý týden označil nápad na příměří za správný, ale s tím, že musí vést k dlouhodobému míru a k eliminaci příčin krize.
Podle Sluckého Ukrajina snahy o příměří maří tím, že nechce uznat Ruskem okupovaná ukrajinská území jako ruská a zároveň je proti tomu, aby do své ústavy zanesla, že nikdy nevstoupí do NATO.
To, aby Ukrajina nemohla suverénně rozhodovat sama o sobě a aby přenechala své vlastní území agresorovi, jsou požadavky, s nimiž Rusko vystupuje opakovaně.
Sluckij dále uvedl, že i když NATO „skutečně ze svého programu stahuje jednání o členství Ukrajiny v NATO“, „Ukrorežim“ prý nadále „klepe na zavřené dveře“ Aliance.
„Taková taktika přivádí jednání pouze do slepé uličky. Kyjev se zasekl ve fázi popírání nevyhnutelného: Zelenského junta prohrává, ale není připravena ukončit válku do posledního Ukrajince. Je zřejmé, že Rusko, které na bojišti vítězí, bude i nadále považovat (…) železné záruky bezpečnosti. A tou hlavní je neutralita Ukrajiny. Bez NATO,“ uvedl Sluckij.
Šéf ruského parlamentního výboru pro mezinárodní záležitosti reagoval přímo na ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihu. Ten v pondělí uvedl, že i Ukrajina má své červené linie, mezi nimiž je, že nikdy neuzná okupaci části svého území Ruskem, nepřistoupí na omezení obranyschopnosti své armády a nebude souhlasit s tím, aby jiná země určovala, zda smí vstoupit do EU či NATO.
Tyto linie jsou v přímém rozporu s tím, co požaduje Rusko. To si totiž přeje demilitarizaci Ukrajiny, její permanentní neutrální status, odmítá přítomnost evropských mírových jednotek a požaduje uznání okupovaných území jako ruských. Mezi ně patří jak Krymský poloostrov, tak i Chersonská, Luhanská, Doněcká a Záporožská oblast. Ani jednu z těchto čtyř oblastí přitom Rusové plně nekontrolují.
Ukrajinci zopakovali, že také mají červené linie
