Zelenskyj: Moskva by se měla zúčastnit příštího mírového summitu

„Domnívám se, že ruští zástupci by měli být na druhém summitu,“ řekl nyní podle agentury AFP Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě, kde se probíraly přípravy na možný summit navazující na mezinárodní setkání ve Švýcarsku z minulého měsíce.

Podle Zelenského by se ještě před tímto druhým summitem měla konat samostatná jednání v Kataru, která by se týkala klíčových otázek, včetně energetické bezpečnosti. Další jednání o potravinové bezpečnosti by se podle něj ještě před summitem měla konat v Turecku.

První summit o Ukrajině se konal 15. června ve Švýcarsku, kde se sešli lídři a vysocí představitelé více než 90 států. Rusko však pozváno nebylo a některé další země včetně Číny se odmítly zúčastnit. Kreml tehdy jakoukoliv diskuzi o ukončení konfliktu na Ukrajině bez své účasti označil za „absurdní“.

Zelenskyj také odsoudil cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o urovnání konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022. Orbán předtím navštívil poprvé od vypuknutí války v únoru 2022 i Kyjev.

Ukrajinský zpravodajský web ZN.UA shodou okolností v pondělí zveřejnil průzkum, podle něhož 44 procent obyvatel Ukrajiny věří, že nastal čas zahájit oficiální mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou, 35 procent je přesvědčeno o opaku a množství lidí je v této otázce nerozhodnutých. Naprostá většina dotázaných (83 procent) nicméně odmítá ruské podmínky, mezi nimiž je kompletní stažení ukrajinských sil ze čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko jednostranně prohlásilo za novou součást svého území.

Možnou ruskou účast na dalším summitu Zelenskyj připustil i před dvěma týdny. „Pokud bude mít druhý mírový summit plán na ukončení války a budeme mít více zemí, zorganizujeme ho a ruští zástupci musí být přítomni. Kdo? To uvidíme,“ řekl tehdy Zelenskyj agentuře Bloomberg.

K možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina se tehdy vyjádřil takto: „Nejsem si jistý, myslím, že se bojí opustit Rusko. Je možné, že přijde někdo jiný místo Putina? Možná do té doby bude v Kremlu někdo jiný, pak si promluvíme s někým jiným,“ dodal.

Ukrajina se nyní může cítit pod větším tlakem i v souvislosti s listopadovými prezidentskými volbami ve Spojených státech, které zůstávají celkově největším poskytovatelem vojenské pomoci Kyjevu. Favorizovaný republikán Donald Trump a vyzývatel obhajujícího demokrata Joea Bidena se už ohledně další podpory Ukrajiny několikrát vyjádřil neurčitě a bez bližších podrobností dokonce tvrdil, že by tamní válku „ukončil během 24 hodin“.