Zelenskyj je ve Varšavě

„Je hodně témat, která musíme probrat, samozřejmě včetně exhumací. Nás zajímá, jakou cestou budou tato rozhodnutí o exhumacích vykonána,“ řekl reportérům o Zelenského návštěvě nejmenovaný představitel polské vlády. Exhumace samotné by pak podle polských médií měly začít v dubnu, uvádí agentura Reuters.

K volyňskému masakru došlo mezi lety 1943 a 1945 na území, kde žili Poláci i Ukrajinci, ale před druhou světovou válkou patřilo Polsku. Podle polských úřadů tam ukrajinští nacionalisté zmasakrovali více než 100 tisíc Poláků. Další desetitisíce Ukrajinců byly zabity na oplátku. Polský parlament událost v roce 2013 označil za „etnickou čistku se znaky genocidy“. To Ukrajina odmítá a uvádí, že jde o součást konfliktu, který zasáhl obě strany.

Polsko dlouhodobě požaduje, aby měli jeho specialisté do oblasti, kde jsou pohřbené oběti masakru, volný přístup, aby mohla být těla exhumována a řádně pohřbena. Že na tento požadavek Ukrajina kývla, oznámil Tusk v pátek.

Polsko je i tak od začátku ruské invaze na Ukrajiny jedním z největších spojenců napadené země, v ukrajinském zájmu je ale tento spor rychle vyřešit, protože usiluje o členství v Evropské unii. Polský vicepremiér Władysław Kosiniak-Kamysz se v říjnu nechal slyšet, že problém volyňského masakru musí být vyřešen, než bude Ukrajině vstup do unie umožněn.

Roli hraje i to, že Polsko na přelomu května a června čekají prezidentské volby a hlavním opozičním kandidátem je konzervativní šéf Ústavu národní paměti Karol Nawrocki, který na historických problémech staví svou kampaň.

Polsko na začátku měsíce od Maďarska převzalo předsednictví v Radě EU a chce se zaměřit hlavně na posílení unijní obrany a pomoc napadené Ukrajině. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že si Kyjev od polského předsednictví slibuje nové iniciativy, které mu pomohou v boji s ruskou agresí.