Západu se nechce soudit Putina, stěžují si Ukrajinci

„Je to velká politika. Na jedné straně země veřejně odsuzují agresi, ale na druhé straně vkládají nohu do zavírajících se dveří, aby se vztahy s Ruskem nezavřely úplně,“ řekl Smyrnov.

Podle něj se Západ snaží ponechat si prostor pro diplomatické manévry, což Ukrajinci nechápou. „Víme, že dohody s Ruskem nemají cenu ani toho papíru, na kterém jsou napsány,“ pokračoval Smyrnov.

Jeho slova přicházejí jen pár dní poté, co americký prezident Joe Biden prohlásil, že by Rusko nemělo být označeno za sponzora terorismu. Po takové designaci volali jak ukrajinští představitelé, tak někteří vrcholní američtí politici, včetně předsedkyně Sněmovny Nancy Pelosiové.

Rusko ale varovalo, že pokud by to USA udělaly, znamenalo by to překročení čáry, odkud již není návratu.

Ukrajina se již od dubna snaží západní politiky přesvědčit, že je potřeba vytvořit ad hoc trestní tribunál, jenž by měl pravomoc soudit i ty, kteří dali k napadení Ukrajiny přímý pokyn –⁠ evidentně tedy jak prezidenta Vladimira Putina, tak jeho nejbližší okolí včetně ministra obrany Sergeje Šojgua, ministra zahraničí Sergeje Lavrova a dalších, kteří za průběh války zodpovídají.

„Agrese je v mezinárodním právu považována za nejvyšší zločin, protože bez překročení hranic během invaze by následné válečné zločiny nebyly spáchány,“ připomínají v článku novináři Guardianu.

Podle informací listu přislíbily podporu pro ustanovení zmiňovaného ad hoc tribunálu zatím jen pobaltské státy a Polsko. „Očekáváme širší podporu,“ řekl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin.

Česko by se k návrhu mohlo připojit také. „Ministerstvo zahraničních věcí právě analyzuje aktuální ukrajinský návrh ke zřízení zvláštního tribunálu ke stíhání zločinu agrese. Otázku vzniku tribunálu budeme dále konzultovat v rámci Rady Evropy i Evropské unie,“ napsal Novinkám šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

Vytvoření speciálního tribunálu podporuje například předseda senátního výboru pro zahraniční, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý).

„Vzpomeňme si na to jednání okolo Putina, kde měl tu svoji bezpečnostní radu. Nikdo z nich mu neřekl: ‚Šéfe, děláte blbost, nemáte tam scénář B pro případ, že bychom hledali alternativu.‘ Nikdo se neodvážil. Všichni jsou spoluvinni,“ řekl Novinkám v dubnovém podcastu.

Guardian píše, že se některé evropské státy domnívají, že prozatím stačí vyšetřování Mezinárodního trestního soudu. To ale v případě Ruska – jakožto země, která neratifikovala příslušnou smlouvu a jeho jurisdikci tedy neuznává – znamená, že vyšetřovatelé musí identifikovat přímé pachatele válečných zločinů a poté vysledovat strukturu velení postupně směrem nahoru. To podstatně ztěžuje případné obvinění skutečných architektů agrese.

„Bylo by to jako soudit šéfy koncentračních táborů a nechat Hitlera a jeho tým na svobodě,“ říká Oleh Gavryš, jeden z členů Smyrnovova týmu. Během norimberských procesů po druhé světové válce byli nacističtí vůdci souzeni za zločin agrese, který byl tehdy označen jako zločin proti míru.

Spojené království pod vedením nové premiérky Liz Trussové zatím zvažuje, zda ustanovení speciálního tribunálu podpoří. Rada Evropy by pak měla tuto otázku probrat na svém zasedání 13. září a případně přijmout doporučení.