Západu dochází munice pro Ukrajinu. Je třeba navýšit výrobu, zní z NATO

„Dno sudu (s municí pro Ukrajinu) je již viditelné,“ prohlásil Bauer na Varšavském bezpečnostním fóru.

Podle něj je produkce zbraní nedostatečná, kvůli čemuž apeloval na vlády a výrobce vojenského materiálu, aby „zvýšili výrobu v mnohem vyšším tempu“, než to bylo doposud.

„Potřebujeme velké objemy (munice). Ekonomika ve stylu ‚mít všeho tak akorát na poslední chvíli‘, kterou jsme společně vybudovali za 30 let v našich liberálních ekonomikách, je dobrá pro spoustu věcí. Není ale dobrá pro armádu, když probíhá válka,“ uvedl Bauer.

Se stejným názorem na fóru vystoupil i James Heappey, který má na britském ministerstvu obrany na starosti oblast ozbrojených složek. Podle něj západní vojenské zásoby vypadají „poněkud zchudle“. Heappey proto vyzval spojence v NATO, aby na obranu skutečně vydávali 2 procenta HDP, tak jak se zavázali.

„Pokud v tuto chvíli, kdy v Evropě probíhá válka, není ten pravý čas vydávat 2 procenta HDP na obranu, kdy tedy bude?“ zeptal se řečnicky Heappey, který s Bauerem souhlasil i v tom, že bychom se už neměli spoléhat na ekonomiku, ve které má Západ všeho tak akorát a na poslední chvíli.

„Nemůžeme teď přestat jen proto, že naše zásoby vypadají poněkud tence,“ prohlásil. „Musíme udržet Ukrajinu v boji dnes večer a zítra a pozítří a popozítří. A pokud se zastavíme, neznamená to, že se automaticky zastaví i Putin,“ poznamenal dále šéf sekce ozbrojených sil.

Podle něj je jediným řešením pokračovat v dodávkách a obnovovat vlastní zásoby.„Problém, o kterém se moc nemluví, je, že ne všichni v Alianci zatím vydávají 2 procenta HPD na obranu. To musí být spodní hranice našich výdajů, nikoli strop,“ uvedl Heappey.

„Pokud jde o Alianci, USA se stále více dívají na východ a západ. Myslím si, že naši kolegové v Kongresu oprávněně potřebují vidět, že evropské mocnosti vynakládají svá 2 procenta na zdroje NATO spravedlivě,“ dodal.

Švédský ministr obrany Pol Jonson uvedl, že pro Evropu je zásadní, aby se její obranná průmyslová základna dostala do stavu, který jí umožní dlouhodobě podporovat Ukrajinu. „Protože nyní saháme dost hluboko do vlastních zásob,“ prohlásil Jonson.

„A z dlouhodobého hlediska je podle mého názoru zásadní, aby si i Ukrajinci mohli pořizovat obranný materiál z evropského zbrojního průmyslu,“ uzavřel.

To by mohlo přinést příležitost i pro český zbrojní průmysl, jehož zástupci se v září zúčastnili zbrojařského fóra v Kyjevě, jež se konalo v návaznosti na založení mezinárodní aliance zbrojařského průmyslu.

„Na setkání se zástupci firem a sdružení působících v obranném průmyslu ze Spojených států, Spojeného království, Německa, Francie, Turecka, Švédska a České republiky jsme hovořili o možnostech partnerství a společné výroby zbraní,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Účast českých zbrojařů na svém webu potvrdilo i ministerstvo obrany. „Diskutovány byly například kooperace při produkci obrněných vozidel, bojových vozidel pěchoty či dodávek speciálních podvozků Tatra,“ uvedl resort.

Náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec podle zprávy v Kyjevě diskutoval o možném transferu výroby českých útočných pušek Bren 2 od společnosti Česká zbrojovka nebo o lince na výrobu malorážové munice od firmy Sellier&Bellot.