Hranice podél stávající linie by se Ukrajině těžko bránila

Cherson je alespoň oddělen řekou, která ho ovšem nijak nechrání před dělostřeleckou raketovou palbou. Je i v dostřelu raketometů BM-21 Grad. Záporoží ale od fronty nedělí žádná přírodní překážka, na které by šlo zastavit ruské jednotky. Oblast je rovinatá.

„Zastavení dobře připravené velké ofenzivy mechanizovanými jednotkami je ve válce vzácné, což znamená, že obnovený ruský útok by mohl záhy ohrozit jak Charkov, tak Záporoží,“ uvedl Institut pro studium války. Okamžitě ohrožena by podle něj byla i města v „pásu pevností“ v Doněcké oblasti, tedy Kramatorsk a Slovjansk.

Rusko přitom staví přes okupovaná území dvoukolejnou železnici z Rostovské oblasti. Buduje i dálnici do Mariupolu, Melitopolu a Heničevsku podél Azovského moře. Hotový je asi 40kilometrový úsek mezi Taganrogem v Rostovské oblasti a Mariupolem. Podle loňského Putinova vyjádření by mohl být dokončen do tří let.

Podobná spojnice chybí, protože hlavní trasy směřovaly vždy od moře na sever, a nikoli z východu na západ. Rusům by to umožnilo lépe zásobovat jednotky na Krymu a v Záporožské a Chersonské oblasti.

Institut pro studium války upozorňuje, že je proto důležité, aby bylo příměří uzavřeno na snáze hájitelné linii. S tím, jak se blíží případné příměří, by podle institutu už nyní měla Ukrajina dostávat co nejrychleji vojenskou pomoc ve větším objemu, i když by to bylo dražší. Střežit tak dlouhou frontu by vyžadovalo velké množství sil.

Rusko požaduje, aby mu Ukrajina odevzdala čtyři oblasti na východě země – Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou, i když žádnou z nich dosud nedokázala obsadit. Moskva zatím nedala najevo žádnou ochotu od tohoto požadavku, tyto oblasti už „formálně připojila“.

Také si chce ponechat záporožskou atomovou elektrárnu, kterou už obsadilo.