Článek
„Na summitu ve Vilniusu (konaném od 11. do 12. července 2023 - pozn. red.) jsme Ukrajinu přiblížili k NATO víc než kdy dřív. Založili jsme Radu NATO-Ukrajina, v rámci níž se scházíme, abychom diskutovali a přijímali rozhodnutí o našich společných bezpečnostních zájmech jako rovný s rovným. Pomáháme Ukrajině přejít z vybavení a standardů sovětské éry na vybavení a standardy NATO. Odstranili jsme také požadavek na akční den členství, čímž jsme výrazně zkrátili cestu Ukrajiny ke členství. Všichni spojenci se shodují, že Ukrajina se stane členem NATO,“ stojí na straně 7 ve výroční zprávě za rok 2023 vydané 10. března 2024.
Slova o vstupu Ukrajiny do NATO se už ovšem v žádném kontextu nenachází ve výroční zprávě, kterou NATO za rok 2024 vydalo ve čtvrtek 24. dubna 2025. Jediné, co Aliance v otázce členství zmiňuje, je, že „umožňuje, aby se k Alianci připojily další evropské země, pokud s tím budou souhlasit všichni stávající spojenci“.
„Každý budoucí člen musí sdílet základní hodnoty NATO a mít schopnost a ochotu přispívat k bezpečnosti v euroatlantickém prostoru.“
Co se týče Ukrajiny, výroční zpráva hovoří pouze o tom, jak moc NATO Ukrajině v loňském roce pomohlo.
„Zatímco ruská válka pokračovala již třetím rokem, podpora NATO pro Ukrajinu zůstala silná i v roce 2024. Spojenci se zavázali k vojenské pomoci ve výši více než 55 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun), aby pomohli Ukrajině vybudovat síly schopné bránit se agresi dnes a odstrašit ji v budoucnu, přičemž 60 % pomoci pochází od evropských spojenců a Kanady. NATO splnilo svůj široký program spolupráce s Ukrajinou, od inovací v oblasti obrany až po odminování,“ stojí na straně tři nejnovější výroční zprávy.
„Při pohledu do budoucnosti jsou spojenci NATO jednotní v touze po spravedlivém a trvalém míru na Ukrajině,“ píše se dále na této straně.
„Ukrajina: transformovat ukrajinský vojenský vzdělávací systém tak, aby odpovídal modelům NATO,“ stojí zase na straně 32 výroční zprávy, která shrnuje nejdůležitější body Programu na zlepšení obranného vzdělávání.
Strana 34 pak pojednává o „trvalé podpoře Ukrajiny“, kde se píše o další pomoci Ukrajině k budování obrany proti Ruské federaci. Zároveň zmiňuje, že země NATO prokazatelně vynaložily na vojenskou pomoc Ukrajině v roce 2024 zhruba 50 miliard eur (přes 1,27 bilionu korun) a že společně s Ukrajinou vytvořily společnou organizaci, která má za cíl poučit NATO z války na Ukrajině.
Slovo Ukrajina je v této zprávě zmíněno dohromady 48krát, zatímco ve starší výroční zprávě 169krát. Nutno však dodat, že zpráva za rok 2024 má 68 stran, kdežto ta o rok starší 172 stran.
Ve zprávě za rok 2023 má Ukrajina své vlastní místo v rejstříku jako „Posílení podpory Ukrajiny“, která se nachází jako subkapitola v kapitole „NATO v roce 2023“. Podobné umístění Ukrajina v nejnovější zprávě nemá a v rejstříku nijak zmíněna není.
Dohoda o příměří
Členství Ukrajiny v NATO se v posledních dnech řeší zejména kvůli dohodě o příměří, kterého se snaží dosáhnout americký prezident Donald Trump. Ten jasně řekl, že si nemyslí, že by Ukrajina do Aliance kdy vstoupila. Americký návrh dohody navíc říká, že Ukrajina do NATO nikdy nevstoupí.
Ještě zkraje loňského července všechny členské státy NATO vydaly prohlášení, které jasně říká, že Ukrajina se členem NATO stane.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO. Budeme ji nadále podporovat na její nezvratné cestě k plné euroatlantické integraci, včetně členství v NATO,“ citovala prohlášení tehdy agentura AP.
Podobně hovořil i šéf NATO Mark Rutte, který v únoru letošního roku prohlásil, že cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná.
„Ve Washingtonu jsme se rozhodli, že cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná…, ale nikdy nebylo Ukrajině slíbeno, že členství v NATO bude součástí mírové dohody,“ uvedl Rutte, jehož cituje například list Ukrajinska pravda.
Ukrajina dlouhodobě říká, že členství v NATO je vůbec tou nejsilnější bezpečnostní garancí proti dalšímu ruskému útoku. Kromě prezidenta Trumpa členství v NATO hlasitě oponují také slovenský premiér Robert Fico nebo jeho maďarský protějšek Viktor Orbán.
