Vyslání vojáků NATO na Ukrajinu je znovu na stole. Kyjev doufá v 50 tisíc

Trump, který avizuje, že chce ukončit válku na Ukrajině co nejdříve, měl už loni v prosinci říct francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, že chce, aby na dodržování případného příměří na místě dohlíželi evropští vojáci, napsal tehdy deník The Wall Street Journal. Kyjev v zásadě nebyl proti, ale požadoval, aby bezpečnostní záruku proti Rusku poskytoval skutečně masivní kontingent.

„Od všech Evropanů? Okolo 200 tisíc, to je minimum,“ popsal Zelenskyj tento týden v Davosu veřejně svou představu o potřebném počtu vojáků. Navíc, zřejmě v rozporu s Trumpovými představami, dal najevo, že hlavní sílu zahraničního kontingentu by neměli tvořit evropští, ale američtí vojáci.

Podle FT je počet 200 tisíc značně nadsazený oproti tomu, v co Kyjev reálně doufá. „Ukrajinští představitelé se domnívají, že 40 tisíc až 50 tisíc zahraničních vojáků operujících jako bezpečnostní síly podél tisíc kilometrů dlouhé frontové linie by mohlo být reálných,“ napsal deník s tím, že Zelenským udávaný počet je vyšší než počet spojeneckých vojáků, kteří se za druhé světové války účastnili Dne D.

Očekává se, že o tématu se bude jednat 3. února na schůzce evropských představitelů s britským premiérem Keirem Starmerem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

„Podporu myšlence zatím signalizovaly pouze pobaltské státy, pokud půjde o širší misi s dalšími spojenci,“ podotýká nicméně FT. Například Polsko přitom argumentuje, že státy NATO sousedící s Ruskem by takto neměly odčerpávat své síly.

Nynější debata o nasazení většího počtu evropských vojáků na Ukrajině je přitom podle deníku jiná, než když to před rokem navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron. Tehdy mělo jít o jednotky, které by plnily specifické úkoly jako odminování, zajištění kyberbezpečnosti nebo výpomoc s opravou zbraní. Nyní je představa taková, že by evropští vojáci působili jako odstrašující síla přímo na linii dotyku.

Pokud by na takový scénář došlo, je velmi pravděpodobné, že by šlo o „koalici ochotných“, kterou by zřejmě vedly Británie, Francie a Nizozemsko za přispění skandinávských a pobaltských států, řekla FT Camille Grandová, někdejší činitelka NATO, která nyní působí v think-tanku European Council on Foreign Relations.

Přestože debaty o možném vyslání většího počtu evropských vojáků se zjevně znovu rozběhly - podle deníku Le Monde se o něm už v listopadu bavili Macron se Starmerem - nevidí nakonec FT tuto variantu jako příliš pravděpodobnou. V první řadě by vůbec muselo dojít k nějaké dohodě o příměří, což se nyní vzhledem k diametrálně odlišným požadavkům Moskvy a Kyjeva zatím nezdá reálné.

Přestože malý počet evropských vojáků je na Ukrajině už nyní, obava z vyslání masivního kontingentu do konfliktu, který může rychle eskalovat, může být značná. I pokud by se k tomu lídři v evropských zemích odhodlali, může takový krok narazit na silný odpor evropských voličů, dodává deník.

Trumpovy snahy ohledně války na Ukrajině aktuálně komentoval mimo jiné jeho bývalý bezpečnostní poradce John Bolton. Podle něj se šéf Bílého domu hodně soustředí na rychlé urovnání konfliktu, přičemž detaily případného příměří jej příliš nezajímají - to podle něj nemusí být dobrá zpráva pro Ukrajince.

S kritikou Trumpových iniciativ současně přišel místopředseda ruské Rady federace (Senátu) Konstantin Kosačev, podle něhož je porozumění amerického prezidenta celé situaci na Ukrajině „velmi malé“, napsala agentura TASS.