Vypnutí satelitů narušilo Ukrajincům útok. Bál jsem se ruských jaderných zbraní, líčí Musk

Podle Isaacsona, jehož nová kniha s názvem Elon Musk vyjde 12. září v nakladatelství Simon & Schuster, bylo Muskovo rozhodnutí, po němž ho ukrajinští představitelé prosili, aby satelity znovu zapnul, vedeno akutním strachem. Bál se totiž, že Rusko na ukrajinský útok na Krym zareaguje jadernými zbraněmi.

Muskovy obavy z „malého Pearl Harboru“, jak případný ruský jaderný útok majitel sociální sítě X označil, se na Krymu ovšem nenaplnily. Podle americké zpravodajské televize CNN ale tato kniha ukazuje, v jak jedinečném postavení se Musk ocitl ve chvíli, kdy na Ukrajině začala ruská válka. Z Muska se totiž stal zprostředkovatel moci.

Poté, co Rusko těsně před svou plnohodnotnou a nevyprovokovanou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 narušilo ukrajinské komunikační systémy, Musk souhlasil, že Kyjevu poskytne za miliony dolarů satelitní terminály Starlink vyrobené společností SpaceX.

Ty se okamžitě staly pro ukrajinské vojenské operace klíčové. I když byly telefonní a internetové sítě zničeny, terminály Starlink umožnily Ukrajině bojovat a zůstat ve spojení.

Jakmile ale Ukrajina začala terminály používat k útokům proti Rusku, Musk začal toto rozhodnutí přehodnocovat. „Jak jsem se dostal do této války?“ ptá se v biografii Musk Isaacsona. „Starlink nebyl určen k tomu, aby se zapojoval do válek,“ běduje v knize „vizionář“ s tím, že systém měl sloužit k tomu, aby se lidé mohli dívat na Netflix či se připojovat na hodiny ve škole.

„Dělat dobré mírové věci, ne útoky dronů,“ píše se dále v Muskově biografii.

Jen chvíli poté, co Ukrajina začala používat Starlink ke koordinaci svých útoků, měl Musk zavolat poradci pro bezpečnost amerického prezidenta Joea Bidena Jakeovi Sullivanovi. Hovoru se přitom měl účastnit i předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley a ruský velvyslanec Anatolij Antonov. Společně měli hovořit „o obavách Washingtonu z Moskvy“.

V těchto chvílích ale podle Isaacsona měl Mychajlo Fedorov, místopředseda ukrajinské vlády, prosit Muska, aby obnovil spojení pro podmořské drony tím, že mu v esemesce vysvětlil jejich schopnosti. „Chci jen, abyste to vy jako člověk, který díky technologiím mění svět, věděl,“ měl napsat Fedorov Muskovi.

Ten mu měl údajně odpovědět, že design podmořských dronů na něj měl udělat dojem, ale že satelitní pokrytí Krymu nezapne, protože Ukrajina „nyní zachází příliš daleko a vyzývá ke strategické porážce“.

Tato situace následně vedla k patové situaci, během které se loni v říjnu řešilo, kdo bude za terminály Starlink platit. Musk tehdy Pentagonu řekl, že jeho společnost SpaceX už vynaložila na odeslání satelitního vybavení na Ukrajinu desítky milionů dolarů z vlastních peněz a že další účty už dále platit nehodlá.

Po obrovskému tlaku médií a veřejnosti ale podnikatel couvl. „K čertu s tím. Prostě budeme dál financovat ukrajinskou válku zdarma,“ napsal tehdy Musk na Twitteru (dnešní sociální síť X).

To podle nové biografie Isaacsona mělo naštvat prezidentku společnosti SpaceX Gwynnu Shotwellovou. „Pentagon měl pro mě připravený šek na 145 milionů dolarů (asi 3,3 miliardy korun),“ cituje Isaacson Shotwellovou. „Pak Elon podlehl kecům na Twitteru a nenávistníkům z Pentagonu, kteří Muska napráskali,“ dodal.

Podle Isaacsona se ale společnosti SpaceX nakonec podařilo dohodnout s americkou a evropskou vládou na zaplacení dalších 100 tisíc nových satelitních antén pro Ukrajinu na začátku roku 2023.

K vypnutí Starlinku došlo loni v září a v říjnu, což způsobilo přerušení ukrajinského útoku z 30. září. „Ovlivnilo to veškeré snahy Ukrajinců posunout frontu,“ uvedl pro CNN zdroj obeznámený se situací. „Starlink je hlavním způsobem komunikace,“ dodal.

Ukrajinci nebyli o výpadcích nijak informováni, uvedl další zdroj, který dále prohlásil, že tehdy bylo potřeba při každé ofenzivě o zapnutí Starlinku zvlášť požádat.