Vypálí tři střely a zmizí dřív, než dopadnou. Švédské houfnice Rusům zamotají hlavu

Dodávky zbraní na Ukrajinu oznámil švédský ministr obrany Pål Jonsson podle listu Svenska Dagbladet 26. října. Reagoval na ukrajinské požadavky získat další dělostřelecké systémy, munici, systémy protivzdušné obrany proti íránským dronů.

Archer vyvinutý zbrojovkou BAE Systems přestavuje moderní podobu samohybných houfnic, jakou mají i francouzské caesary. Houfnice je umístěná nikoliv na pásech, nýbrž na kolovém podvozku, což je původně československá idea, která se realizovala poprvé v podobě houfnice Dana.

Výhodou je, že houfnice na kolovém podvozku může rychle vypálit několik ran a pak z místa odjet dříve, než tam mohou dopadnout nepřátelské granáty. Z palebné pozice může dokonce zmizet dřív, než dopadnou všechny její vypálené střely. Nepřítel tak v odvetě pálí do míst, kde už nikdo není. A naopak ho může zasáhnout další palba z odlišného směru.

Když houfnice namontovaná na podvozku automobilu Volvo 6×6 dorazí na místo palby, je k ní připravena za 14 sekund a první ránu vypálí 23 sekund po příjezdu. Druhou vystřelí o necelých devět sekund později stejně jako třetí. Z palebné pozice může odjet za padesát sekund, což je důležité pro ochranu posádky a samotného vozidla. Za méně než dvě minuty může archer vypálit šest ran a odjet o půl kilometru dál, přičemž posádka tvořená třemi až čtyřmi muži může zůstat celou dobu v pancéřované kabině odolné proti palbě z ručních zbraní.

Protipancéřovou munici BONUS může pálit na vzdálenost až 35 km, klasickou HE na 40 km a naváděnou munici Excalibur až na vzdálenost 50 km.

Podobné parametry má i francouzská houfnice Caesar, která využívá stejné munice a kterou také dostala ukrajinská armáda a opatřilo si ji i Česko. Caesar však má jen jen poloautomatické nabíjení.

Systém Archer lze montovat i na jiné podvozky, ve Švýcarsku je nabízen na podvozku 8×8 RMMV HX2. V říjnu byla představena nová verze systému na desetikolovém těžkém automobilu HEMTT pro americkou armádu, která hledá alternativu k taženým dělům, jež by byla okamžitě k dodání.

Rychlost palby není tak velká jako u německých houfnic PzH 2000, které už Ukrajina také má. Ty mohou vypálit za devět sekund tři rány a za minutu devět, jsou ovšem na pásovém podvozku a zabere jim více času, než se stáhnou z palebné pozice.

Dělostřelecké systémy hrají v současném konfliktu na Ukrajině klíčovou roli. Rusko sází na starší systémy a zasypává ukrajinské pozice deštěm granátů. Ukrajinci nepálí tolik ran, ale využívají více naváděnou munici a rychlé přemisťování houfnic.

Ukrajinci současně požadují od USA i dodání tzv. dělostřelecké munice dvojího užití DPICM, uvedl server Foreign Policy, který tuto munici označil za druh kazetové munice.

Tato munice se využívala od konce padesátých let. Původně tvořily náplň dělostřeleckých granátů obyčejné ruční granáty. Postupně se tento druh munice vylepšoval a každý dělostřelecký M483 nesl 88 menších granátů dvojího užití, 64 je protipěchotních a 24 k ničení lehce pancéřovaných cílů. Všechny mají explodovat hned při nárazu a většinou se nestává, že by zůstaly nevybuchlé ležet na bojišti a představovaly později hrozbu pro civilisty. Důvodem je, že tyto střely jsou sice méně přesné, ale zasahují větší plochu. Není jich proto potřeba vypálit tolik, což šetří hlaveň. To je velmi důležité, protože Ukrajina nemá tolik dělostřeleckých prostředků jako Rusko a při jejich intenzivním používání se hlavně opotřebovávají. Kyjev už žádal o dodání náhradních hlavní pro tažené houfnice M777.

USA podle serveru Small Wars Journal tuto munici v září odmítli dodat, americké předpisy ji neumožňují vyvézt, i když Spojené státy ani Ukrajina a ani Rusko nepodepsaly konvenci o zákazu kazetových bomb. Sama americká armáda ji pomalu vyřazuje a nahrazuje přesnou municí C-DAEM.

Spojené státy Ukrajině také dodaly střepinovou munici pro raketové systémy HIMARS M30. Tyto střely jsou naváděny pomocí GPS, ovšem verze A1 při explozi rozprskne 182 000 kuliček proti měkkým cílům, takže je jejich efekt podobný jako u klasické kazetové hlavice M26, která nesla 600 menších bombiček, patřila mezi DPICM a zaplavila nepřítele ocelovým deštěm. Původní M30 byla kazetová s 600 kusy submunice a později se upgradovala na M30A1 a M31A1

I už dříve dodaná hlavice M31A1 se označuje za alternativu ke kazetové munici nebo za unitární hlavici, označovanou za modifikovanou DPICM. Tvoří ji stokilová, vysoce explozivní tříštivá hlavice s třemi módy detonace, která může nastat při přiblížení, při dopadu nebo může být časově odložená.

I moderní hlavice k raketám M31 se tedy i v amerických vojenských kruzích považuje za druh DPICM, tedy za druh kazetové munice, byť klasické definici plně nedopovídá. V úplně klasické definici je kazetová bomba tvořená dalšími granáty, které rozprskne nad cílem a ty pak vybouchnou. Kritizovaná je především proto, že mnohé z menších granátů při dopadu nemusejí vybuchnout a představují dlouhodobé riziko i pro civilisty podobně jako miny.