Článek
„Je neobvyklá, protože je vyrobená z betonu,“ uvedl Szrot o hlavici rakety. „Předpokládám, že v této formě byla namontovaná na raketu, aby starší model rakety mohl zmást ukrajinskou protileteckou obranu,“ dodal.
Vysvětlil, že tento typ rakety nemůže letět bez hlavice, protože se posune těžiště, „a tak tam někdo namontoval takový výdobytek ruské techniky“.
Už před týdnem uvedl technologický institut polských vzdušných sil, že šlo o sovětskou střelu s plochou dráhou letu Ch-55. Tato střela byla určena k nesení jaderné hlavice. Rusko později vyvinulo nejadernou variantu Ch-555. Starší nosiče Ch-55 zbavené hlavice pak vystřelovala spolu s Ch-555 a Ch-101 jako klamné cíle. Větší počet raket měl přetížit ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Raketa, jejíž trosky se našly v Polsku, zřejmě přiletěla z Ruska
Ukrajinci raketu Ch-55 bez hlavice sestřelili loni 31. října v Chmelnické oblasti. Použití jaderného nosiče vyvolalo rozruch.
Trosky objevil jezdec na koni
Trosky rakety v Polsku objevil 22. dubna člověk, který byl na projížďce na koni v lese u vsi Zamość na jihozápad od Bydhoště. Nález ohlásil policii, ta na místo ale přijela až o dva dny později. Následující den tam dorazila i armáda.
Podle portálu onet.pl šlo s největší pravděpodobností o ruskou raketu vystřelenou v prosinci z ruského letadla nad běloruským územím. „Tento fakt nemáme ještě stoprocentně potvrzený … ale radary z našeho střediska pro vzdušné operace sledovaly let takové rakety, nicméně v jistém okamžiku ji ztratily,“ řekl v prosinci serveru onet vysoce postavený představitel polské armády.
Nález rakety vedl ke kritice armády, která čelila obvinění, že nález rakety zatajila a neinformovala ani ministra obrany Mariusze Blaszczaka, ani další klíčové činitele odpovědné za bezpečnost země.
V sobotu ministerstvo obrany ve Varšavě oznámilo, že v polském vzdušném prostoru byl odhalen neznámý objekt, který přiletěl od Běloruska. Zřejmě šlo o pozorovací balon.
Střela s plochou dráhou letu Ch-55 |
Vývoj střely Ch-55 poháněné proudovým motorem začal už v šedesátých letech. Testovala se v první polovině sedmdesátých let. Vývoj byl urychlen, když se objevily informace o americké střele AGM-86 ALCM. Obě tyto střely – americká i sovětská – byly zařazeny do výzbroje v první polovině osmdesátých let. Verze Ch-55SM s prodlouženým doletem z 2500 km na 3000 km pak v roce 1987. |
Po konci studené války, kdy se omezovaly jaderné arzenály, se Rusko zaměřilo na vývoj odvozené střely Ch-555 upravené pro nesení konvenční hlavice a vybavené přesnějším naváděcím systémem. |