Článek
Že tyto termíny stanovila Ukrajina na základě svých potřeb, uvedl zástupce velitele polské mise EUMAM (Mise vojenské asistence EU). Za měsíc se však není možné naučit všechny potřebné schopnosti, uvedl polský zástupce velitele. Proto se výcvik nyní soustředí jenom na to nejnutnější, co je třeba. „Kdybychom měli více času, poskytli bychom více druhů výcviku a byl by komplexnější,“ řekl důstojník Defense One.
Zkrácení doby výcviku je dvojsečné. Ukrajina sice na frontu dostane vojáky rychleji (což nutně potřebuje), snižuje to jejich efektivitu. V USA vojáky cvičí roky, Ukrajinci mají jen týdny nebo nanejvýš měsíce na výcvik. Štáb brigády se pak cvičí pouhých 21 dní.
Problémem je rovněž byrokratický výběr ukrajinských vojáků poslaných na výcvik, kde se vše řeší podle papírů a ne podle skutečných schopností. I když papírově odpovídají specializaci, mohli prodělat výcvik, který už neodpovídá dnešním potřebám. „Před dvaceti lety nikdo nepřemýšlel o dronech a softwaru.“
Potřeba jsou pěšáci
Potíží také je, že potřeba dalších pěších jednotek vede k tomu, že se k nim přesunují vojáci jiných specializací, třeba logistici. Ty to oslabuje, navíc příslušníci logistických jednotek nemají potřebný výcvik pro vedení pěších útvarů.
Problémem je také to, že v nouzi Ukrajina posílá na frontu i muže, kteří byli vycvičeni, aby následně vycvičili další vojáky. „Když odejde do boje, musíme pak vycvičit jiného,“ posteskl si důstojník.
V roce 2023 Polsko vycvičilo 10 528 vojáků. Letos by jich chtělo vycvičit 12 tisíc, tedy pětinu těch, kteří procházejí výcvikem v EU. Mezinárodní mise v EU se zaměřuje na výcvik specialistů, zdravotníků, ženistů, dělostřelců a tankistů, aby změnili svůj přístup a naučili se nové věci i alianční metody boje. Učí se i vyhodnocovat způsobené škody nepříteli a vztahům armády s civilisty, dále pak elektronickému boji nebo poskytování první pomoci.
Podle některých západních expertů právě přejímání západních metod boje pomohlo Ukrajincům zadržet ruský postup.