Vyčerpaná Ukrajina dává druhou šanci uprchlíkům z bojiště

Podle údajů prokuratury bylo od roku 2022 zahájeno téměř 95 tisíc trestních řízení proti vojákům kvůli „svévolnému opuštění“ jednotky bez povolení nadřízeného a pro závažnější trestný čin dezerce z bojiště.

Počet případů každým rokem války strmě roste: téměř dvě třetiny z celkového počtu pocházejí z letošního roku. S mnoha desítkami tisíc zabitých nebo zraněných vojáků jde o úbytek sil, který si Ukrajina nemůže dovolit.

Nyní některé jednotky doplňují své řady tím, že přijímají vojáky dříve prohlášené za uprchlíky, kteří svévolně opustili své jednotky, píše agentura Reuters.

Jednou z nich je elitní 47. brigáda, která minulý měsíc na sociálních sítích zveřejnila výzvu k vojákům, kteří uprchli z bojiště, aby se k ní přidali.

„Naším cílem je dát každému vojákovi příležitost vrátit se a uplatnit svůj potenciál,“ uvedla v příspěvku. Během prvních dvou dnů brigáda dostala více než stovku žádostí.

„Bylo to hotové cunami žádostí. Přišlo jich tolik, že je stále nejsme schopni zpracovat, než přijdou nové,“ řekl o dva týdny později Vjačeslav Smirnov, který má u 47. brigády na starost nábor nových vojáků.

Dvě vojenské jednotky sdělily, že přijímají pouze vojáky po „svévolném vzdálení se“ spíše než ty, kteří dezertovali z boje. První kategorie je v ukrajinské armádě považována za méně závažný delikt. Ukrajina nedávno přijala zákon zmírňující postih vojáků, kteří se vzdálili od své jednotky poprvé, a dovolující jim vrátit se.

Zástupce náčelníka ukrajinské vojenské policie, plukovník Oleksandr Hrynčuk, novinářům v úterý řekl, že za poslední měsíc se vrátilo do služby šest tisíc vojáků, z toho tři tisícovky během 72 hodin od podepsání přijatého zákona.

Důstojník Mychajlo Perec z 54. ukrajinské brigády uvedl, že jeho prapor již přijal více než tři desítky vojáků, kteří utekli od jiných jednotek: „Důvody (pro útěk) bývají různé: pro některé byl přechod přímo z civilu příliš tvrdý, jiní sloužili rok či dva jako vycvičení letci, ale pak je poslali do první linie, protože chyběla pěchota.“

Perec také řekl, že mezi žadateli o přijetí do jednotky byli i vojáci, kteří utekli poté, co podlehli vyčerpání, protože bojovali už sedm i osm let; ještě před ruskou invazí v únoru 2022 bojovala ukrajinská armáda na východě země se separatisty podporovanými Ruskem.

Americký analytik Gil Barndollar usoudil, že nárůst „svévolných vzdálení se“ s největší pravděpodobností způsobilo vyčerpání.

Příslušníci ukrajinských sil si již dříve stěžovali, že zabité a zraněné vojáky nemá kdo nahradit, což neúnosně zatěžuje zbývající vojáky a vyčerpává je fyzicky i psychicky.

Barndollar také zdůraznil jako další zátěž průměrný věk ukrajinských vojáků: „Armáda čtyřicátníků, často ve špatném zdravotním stavu, se za stejných podmínek vyčerpá dříve a bude se dříve potýkat s problémy s morálkou než přiměřeně zdatná armáda vojáků ve věku 20 až 25 let.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na otázky týkající se problémů s živou silou odpověděl argumentem, že Ukrajině spíše než lidé chybějí zbraně. Odmítl také tlak ze Spojených států, aby Ukrajina snížila minimální věkovou hranici pro odvody do armády z 25 na 18 let. Zelenskyj televizi Sky News řekl, že spojenci Kyjeva byli s to poskytnout potřebné vybavení pouze pro čtvrtinu z deseti nových brigád vytvořených během posledního roku.