Vstup do NATO a EU a žádné území Rusku. Většina Ukrajinců má jasno, ukázal průzkum

Drtivá většina Ukrajinců i nadále demonstruje neochotu vyhovět ruským požadavkům na ukončení války. Pokud by se teď rozhodovalo poválečné uspořádání, 81 procent Ukrajinců naprosto vyloučilo, že by Ruská federace měla získat jakékoli ukrajinské území. Loni v srpnu bylo číslo vyšší, devadesát procent. Pouze devět procent dotázaných je připraveno uznat okupovaná území jako součást Ruské federace. V meziročním srovnání je to o čtyři procentní body více, vyplývá z průzkumu.

S tím, že za agresi na Ukrajině mohou kolektivně všichni Rusové, souhlasí 76 procent Ukrajinců, a to bez ohledu na věk. 20 procent naopak uvedlo, že tomu tak není, čtyři procenta uvedla, že na toto téma nemají názor. 64,5 procenta dotázaných navíc věří, že ruští občané tlačí na vedení Ruské federace, aby pokračovalo ve válce proti Ukrajině.

Průzkum se ptal také na případné členství v Evropské unii a v Severoatlantické alianci. 71 procent Ukrajinců považuje za nepřijatelné zřeknout se členství v Evropské unii, 17 procent je naopak připraveno se ho vzdát.

Podobně to Ukrajinci vidí i se členstvím v NATO. 67 procent vnímá za nepřijatelné se členství vzdát, v meziročním srovnání se ale jedná o pokles ze 74 procent. Největší počet těch, kteří odmítli zřeknout se členství v NATO, je na západě země (79 procent), nejméně na východě (52 procent). 16 procent lidí, kteří žijí na východě Ukrajiny, nicméně uvedlo, že v této věci není rozhodnuto. Ochotu vzdát se členství vyslovilo, stejně jako loni v srpnu, 18,5 procenta lidí.

Téměř dvě třetiny dotázaných (62 procent) nedůvěřuje Číně jako prostředníkovi při případných jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem. 22 procent z nich by Pekingu takové zprostředkování svěřilo.

Relativní většina lidí (45 procent) vnímá velké ztráty, které Ukrajina v ruské agresivní válce utrpěla, jako důvod pokračovat v bojích a nesouhlasit s mírem, který by neodpovídal požadavkům Ukrajiny. Proti nim stojí 32 procent dotázaných, kteří uvedli že dosavadní ztráty a vidina dalších je naopak argumentem pro to, aby obě země zasedly k jednacímu stolu ve snaze ukončit válku.

Průzkum proběhl od 8. do 15. srpna a účastnilo se ho 2017 respondentů. Podle tvůrců je statistická chyba maximálně 2,3 procenta. Výsledky nicméně mohou ovlivnit důsledky ruské agrese, zejména evakuaci milionů občanů.