Článek
„Existují země, které již cvičí (ukrajinské) vojáky na místě,“ prohlásila pro britský list Kallasová, podle níž tak země činí „na vlastní riziko“.
Estonská premiérka dále uvedla, že členové Severoatlantické aliance se nemusí bát vyslání svých jednotek za účelem výcviku ukrajinských vojáků. Podle ní tímto krokem nedochází k eskalaci, a tím pádem ani nehrozí zatažení Aliance do války s Ruskem, které už přes dva roky vede agresivní válku proti Ukrajině.
Kallasová zároveň uvedla, že pokud by Rusové zasáhli pozice aliančních vojáků, tak by to automaticky neznamenalo aktivaci článku 5.
Výhrůžka Rusku: Macron nevyloučil nasazení vojáků ze zemí NATO na Ukrajině
„Nedovedu si představit, že pokud tam bude někdo zraněn, tak ti, kteří tam poslali své lidi, řeknou: ‚Aktivujme článek 5. Pojďme bombardovat Rusko.‘ Takhle to nefunguje. Není to automatické. Tyto obavy tudíž nejsou opodstatněné,“ prohlásila v rozhovoru Kallasová s tím, že pokud někdo na Ukrajinu pošle své vojáky, tak už počítá s rizikem, že se něco může stát.
Estonská premiérka to řekla v době, kdy americká média spekulují o vyslání amerických vojáků, kteří by cvičili ty ukrajinské. List The New York Times sice uvedl, že Bidenova administrativa ze strachu z vtáhnutí do války tento krok odmítá, americký generál Charles Brown Jr., který předsedá sboru náčelníků štábů, prohlásil, že se k tomu USA „nakonec dostanou“.
Debatu o zapojení aliančních vojáků rozproudil koncem února francouzský prezident Emmanuel Macron, který prohlásil, že nemůže vyloučit vyslání pozemních sil zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu. Jeho slova následně souhlasně kvitovalo několik aliančních představitelů.
Pobaltí neodmítá nasazení pozemních jednotek NATO na Ukrajině
Kallasová přitom už dříve uvedla, že vedoucí představitelé zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie musí za zavřenými dveřmi projednat všechny možnosti, včetně toho, co lze pro pomoc Ukrajině ještě udělat navíc. V té souvislosti v rozhovoru pro Politico prohlásila, že je „vše“ na stole, aby Ukrajina mohla porazit Putina.
Podobně se vyjádřil i parlamentní tajemník lotyšského ministerstva zahraničních věcí Reinis Brusbārdis, který exkluzivně pro Novinky uvedl, že Lotyšsko zváží nasazení jednotek na Ukrajinu, pokud bude v rámci Severoatlantické aliance (NATO) širší shoda.
„Lotyšsko i nadále vyhodnocuje mnoho různých způsobů, jak posílit podporu Ukrajiny. Pokud by došlo k dohodě mezi spojenci NATO o vyslání vojáků na Ukrajinu, Lotyšsko by zvážilo svou účast,“ sdělil Novinkám Brusbārdis.
Vyslání jednotek NATO nevyloučila ani Litva. Její ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis podle litevského listu LRT prohlásil, že ohledně pomoci Ukrajině „nelze nic smést ze stolu“ a že „žádnou možnost nelze jen tak odmítnout“.
Zvážíme poslání vojenských jednotek na Ukrajinu, řekl Novinkám tajemník lotyšské diplomacie
