Článek
Kdo skutečně věděl, že začne? Pro odpověď se stojí za to vrátit do časných ranních hodin 24. února. Putin tehdy veřejně oznámil „speciální vojenskou operaci na žádost Doněcké a Luhanské republiky“.
Ale o tom, že tím vlastně začíná válka, podle Romana Dobrochotova, zakladatele investigativního serveru The Insider, věděl jen on, ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.
„Všichni ostatní včetně kremelské elity a šéfů státních médií napojených přímo na prezidentskou kancelář byli invazí dokonale překvapeni,“ tvrdí Dobrochotov.
Putin rozhodl, že pronajatá letadla mohou ruské aerolinky jejich vlastníkům ukrást

„Státní média do omrzení opakovala, že ruské jednotky na ukrajinské hranici se brzy vrátí a povídačky o možné válce jsou jen falešnou hysterií Západu,“ dodal investigativec. Na pravidelné, týdenní poradě v Kremlu, kde se dozvídají, jak o té či které záležitosti mají informovat, o válce nepadlo podle Dobrochotova ani slovo.
Na vládě ani slovo
Nepadlo ani na poradě vlády, ani na bezpečnostní radě. Prezident začal téměř o všem rozhodovat sám. „Putinova role v rozhodování se změnila, býval něco jako předseda představenstva Ruska, a. s., a naslouchal hlavním akcionářům. Nyní se ale začal chovat jako král,“ potvrdil Nikolaj Petrov ze think-tanku Chatham House Institute.
Zdá se, že vládce důvěrou poctil jen málo lidí. Podle Petrova je mezi nimi ministr Šojgu, který prý jezdí s Putinem na výlety do sibiřské tajgy. A právě na jednom z nich na konci loňského září údajně prezident ministra obrany informoval o svých plánech dobýt Kyjev.
Rozšíření protiruských sankcí na Hrad by mi nevadilo, připustil Žáček

Alexandr Bortnikov, šéf Federální bezpečnostní služby (FSB), a Sergej Naryškin, šéf zahraniční zpravodajské služby (SVR), podle informací z Chatham House Institute pouze věděli, že invaze na Ukrajinu je na stole, žádnou strategii s nimi ale Putin nekonzultoval.
Na to má ostatně Nikolaje Patruševa, tajemníka bezpečnostní rady, který s ním spolupracoval v sovětských dobách v rámci zahraniční rozvědky KGB.
Lavrov mimo hru?
Právě „jestřáb“ Patrušev, známý tvrdě protizápadním postojem, byl podle Petrova „duší“ nové ruské bezpečnostní strategie zveřejněné v květnu 2021. Uvádí se v ní, že „Rusko v reakci na nepřátelské akce cizích zemí může použít sílu“.
Na Ukrajině se nezastavíme, zalykal se v televizi vztekem přední ruský propagandista

Analytici se shodují, že vpád na Ukrajinu je skutečně „Putinovou válkou“, v níž se šéf Kremlu neobtěžuje sdílet své záměry s ostatními důležitými hráči v Rusku. Přišel na to minulý týden i Dmytro Kuleba, ukrajinský ministr zahraničí, na jednání se Sergejem Lavrovem, šéfem ruské diplomacie, v turecké Antalyi.
„Nic se nepodařilo posunout, protože ruský ministr nemá vůbec žádný mandát k vyjednávání. Zdá se, že o tom v Rusku rozhodují jiní lidé,“ postěžoval si po schůzce.