Valné shromáždění OSN odsoudilo porušování lidských práv na Krymu

Nejnovější rezoluce staví na předchozích dokumentech popisujících nezákonné chování Ruska na Krymu, který v rozporu z mezinárodním právem anketovalo v roce 2014, ale doplňuje ho o odsouzení toho, jak Ruská federace Krym využívá k agresi proti Ukrajině a k podpoře pokusů o nezákonnou anexi Chersonské a Záporožské oblasti.

Valné shromáždění rovněž odsoudilo podněcování nenávisti vůči Ukrajině a Ukrajincům, jakož i šíření dezinformací, které ospravedlňují agresi Ruské federace proti Ukrajině, a to i prostřednictvím indoktrinace dětí ve školách.

Dokument současně důrazně odsuzuje novou bezprecedentní vlnu svévolného zadržování, kterého se okupanti na Krymu dopouštějí, stejně jako nucených přesunů lidí na Krym i z něj, zmizení i takzvané „filtrační procedury“, co se vysídlených osob týče. Během těchto procedur jsou zadržovaní lidé biti a je jim vyhrožováno, pokud neřeknou nějaké kompromitující informace, například zda působí v politice a jak se dívají na válku.

Shromáždění požadovalo, aby Ruská federace okamžitě přestala porušovat lidská práva a mezinárodní humanitární právo vůči obyvatelům dočasně okupovaného Krymu. Rezoluce rovněž požaduje ukončení násilných deportací ukrajinských dětí do Ruska.

Rezoluce připomíná všem státům a mezinárodním organizacím nutnost označovat orgány Ruské federace a jejich představitele na Krymu za „okupační mocnost Ruské federace“.

Rezoluce Valného shromáždění OSN s názvem „Situace v oblasti lidských práv v dočasně okupované Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol“ je přijímána každoročně od roku 2016, pokaždé je aktualizována o nová zjištění.

Pro nejnovější verzi dokumentu se vyslovilo 82 členských států OSN, včetně České republiky. Proti hlasovalo 14 států. Kromě Ruska ještě Bělorusko, Čína, Kuba, KLDR, Eritrea, Etiopie, Írán, Kazachstán, Mali, Nikaragua, Súdán, Sýrie a Zimbabwe. Zdrželo se 80 států, zbytek se hlasování neúčastnil nebo se účastnit nemohl.

Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou právně vymahatelné, ale mají za cíl zvýšit diplomatický tlak na danou zemi, aby od svého problematického chování upustila.