V ruské televizi zaznívají otevřeně genocidní výroky

Po útoku na Kerčský most v sobotu nad ránem Rusko odpovědělo bombardováním ukrajinských měst během pondělní ranní dopravní špičky. Skutečnost, že Rusko momentálně nemá jinou možnost odvety, než je útočení na civilní cíle, otevřeně zaznívala už o víkendu v pořadech ruské televize.

„Na území Ukrajiny je 24 nebo 25 mostů a 25 krát 20 by bylo nějakých 450 (sic!) raket Kalibr,“ uvedl vojenský novinář a analytik Vladislav Šurygin, když s moderátorem diskutoval o vhodných možnostech odvety za útok na Kerčský most.

Využití tolika raket však momentálně není v možnostech ruské armády a Šurygin dodal, že na zničení tolika mostů by Rusko potřebovalo desítky továren pracujících čistě na tomto úkolu. „To není realistické,“ uznal.

Navrhl proto zaměřit se na infrastrukturu, konkrétně elektrárny. „Z Kyjeva by se za týden bez elektřiny stalo místo obrovské katastrofy,“ uvedl Šurygin. Moderátor Sergej Mardan ho přerušil a řekl, že ačkoliv se nechce bavit o soucitu s obyvateli, přesto by cílené způsobení humanitární katastrofy znamenalo, že by se proti Rusku postavila i Čína, Indie a Latinská Amerika, které se ke konfliktu dosud staví neutrálně. Na to Šurigin odpověděl, že by jim to zcela jistě nevadilo, pokud by to nebyly jaderné, ale konvenční údery.

Ještě dál zašel v propagandistickém pořadu Večer s Vladimirem Solovjovem děkan politologické fakulty Moskevské státní univerzity Andrej Sidorov. Uvedl, že se Rusko potřebuje odstřihnout od Evropy a že Rusko potřebuje „hladovou, vymrzlou, špinavou a chudou Evropu“.

Navrhl, že by Rusko mělo způsobit uprchlickou vlnu Ukrajinců do Evropy, nejlépe na jaře příštího roku, kdy bude podle jeho názoru situace v Evropě nejméně stabilní.

„Situaci, kterou si teď procházíme, bychom měli řešit racionálně, nikoliv emocionálně. A racionální znamená: Ukrajina jako stát by neměla existovat a Evropu nepotřebujeme, měli bychom se od ní ostřihnout, počínaje baltskými státy,“ uvedl Sidorov.

Na publikovaných záběrech na sociálních sítích není zaznamenán žádný projev nesouhlasu od ostatních hostů debaty.

Zachar Prilepin je spisovatel, veterán čečenské války, Putinův odpůrce, který podepsal petici Putin musí odejít a během války na Ukrajině bojoval na straně donbaských separatistů. Ani on si v Solovjovově pořadu nebral servítky.

Přiznal, že Ukrajinci nevítají ruské síly květinami, jak se před invazí počítalo. „Nebudeme schopni přesvědčit ukrajinskou populaci, dokud bude pod vlivem Kyjeva. Nebudeme schopni změnit jejich myšlení, dodat jim naše informace a nepřesvědčí je ani naše gesta dobré vůle,“ uvedl Prilepin.

Gesty dobré vůle nazývá Moskva své vojenské neúspěchy, zejména stáhnutí se z kyjevské oblasti a z Hadího ostrova. V poslední době však spíše dává přednost výrazu „přeskupení sil“.

Podle Prilepina si Ukrajinci uvědomí, jaké mají štěstí, teprve poté, co si budou moci pustit ruskou televizi a budou s nimi mluvit ruští představitelé. Jak takové mluvení probíhá, dokazovaly záběry z nedávných pseudoreferend, kdy vojáci navštěvovali obyvatele v okupovaných oblastech a se zbraněmi v ruce jim dávali vyplnit hlasovací lístky.

„Čím dříve deokupujeme daná území, tím dříve přivedeme jejich obyvatelstvo k rozumu,“ uvedl dál Prilepin. Je třeba dodat, že ruský režim deokupací nazývá dobývání ukrajinských oblastí.

Rétorika v ruských médiích se opět vyostřila poté, co došlo k útoku na Kerčský most, který je pro Rusko jedním ze symbolů nadvlády nad okupovaným Krymem. Ruský prezident Vladimir Putin útok označil za teroristický čin s tím, že za ním stojí ukrajinská tajná služba (tuto informaci přinesl i deník New York Times).

Ruská strana si ublíženě stěžuje, že Kerčský most je čistě civilní infrastruktura, a dovolává se pravidel, které sama okázale porušuje. Samotný most je přitom důležitou zásobovací a logistickou trasou pro ruské jednotky v Chersonské i Záporožské oblasti. To dokládají i četné záběry na těžkou vojenskou techniku, kterou po něm Rusové přepravovali.

Poslanec Oleg Morozov z vládní strany Jednotné Rusko dokonce uvedl, že se jedná o vyhlášení války bez pravidel. „Pokud adekvátně neodpovíme, budou podobné útoky přibývat,“ doplnil.

Rusko se přitom od doby, kdy bylo jasné, že se invaze mění v dlouhodobější konflikt, zaměřuje na ostřelování ukrajinských měst, přičemž je jasné, že cílem je demoralizace protivníka a vyvolání strachu zabíjením civilních obyvatel. Tuto taktiku koneckonců úspěšně použilo Rusko už v Sýrii během bombardování Aleppa.

V neděli ruská střela zasáhla obytný dům v Záporoží, při útoku zemřelo 13 osob a dalších 87 osob bylo zraněno. Ukázalo se, že jde jen o předehru k mnohem krvavější odvetě v pondělí ráno, kdy se Rusko zaměřilo během dopravní špičky na ostřelování Kyjeva, Záporoží, Žytomyru, Lvova, Chmelnyckého, Ternopilu a dalších ukrajinských měst. Letecký poplach je vyhlášen na celém území Ukrajiny, přicházejí zprávy o desítkách obětí.

EDIT: V článku jsme opravili slovo národ za správný překlad slova gosudarnost, tedy stát. Za chybu se omlouváme a děkujeme pozornému čtenáři za upozornění.