Článek
Ředitelka, která byla mezi rukojmími, uvedla, že těla pohřbila s pracovníky léčebny na jejím dvoře.
Během ruských útoků se stala nemocnice útočištěm nejen pro 350 pacientů, ale i pro stovky dalších vysídlených civilistů.
V borodjanské léčebně pobývá vedle duševně nemocných také několik zdravotně postižených. Když vypukla válka, bylo do zařízení převezeno asi 50 dětí, aby zde našly úkryt.
„Z jiné psychiatrické léčebny zase přivezli asi 70 lidí, včetně dětí,” dodala Ganická. Podle svých slov útoky Rusů očekávala, ale nikdy si nedokázala představit, že by byla válka takhle vážná.
Po pár dnech války přestaly fungovat voda i topení. Kvůli těžkým střetům tam nikdo nemohl přijet na pomoc. V té době v objektu žilo 800 lidí.
Za devět dní 12 mrtvých
Ruští vojáci okupovali léčebnu mezi 5. a 13. březnem. Údajně v léčebně hledali ukrývající se ukrajinské vojáky a zbraně.
„Všechny nás vyvedli ven. Lidé plakali a já je prosila, aby nestříleli. Prohledávali místnosti a prohmatávali nás i osobně,” řekla Ganická.
Ruský velvyslanec při OSN neunesl kritiku a odkráčel z jednání Rady bezpečnosti
„Nedovolili nám odejít ani pro vodu. Používali nás jako živý štít,” řekla. Okolí nemocnice pak ruští vojáci zaminovali.
„Lidé, kteří v zařízení žili, se kvůli zesíleným útokům dostali do stresu a někteří z nich zemřeli kvůli nedostatku jídla a léků. Zemřelo 12 lidí, které jsme pohřbili v hromadném hrobě na dvoře nemocnice,” uvedla.
Pacienti a civilisté byli nakonec evakuováni díky Červenému kříži a ukrajinským humanitárním pracovníkům.