Hlavní obsah

Tohle Putin přesně chce. Zatlačit nás tak, že se začneme obviňovat navzájem, říká šéf estonského zahraničního výboru

Vladimir Putin by moc rád viděl, jak se jednota Evropské unie rozpadne. Poštvává nás proti sobě a proti Ukrajincům, říká v rozhovoru pro Novinky předseda zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mihkelson. Po páteční anexi ukrajinských území podle něj neexistují argumenty pro zrušení sankcí proti Rusku. Levný plyn z Ruska už Evropa nikdy neuvidí, dodává.

Foto: Profimedia.cz

Předseda zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mihkelson

Článek

Vladimir Putin v pátek oznámil, že k Rusku připojuje čtyři ukrajinské oblasti. Jakýkoli útok na tato anektovaná území bude prý vnímat jako útok na Ruskou federaci. Jak myslíte, že by měl Západ nyní postupovat?

To je jednoduché, velmi jednoduché. Pokud dnes uznáme, že jde o území Ruska, pak uznáváme, že se dosavadní uspořádání světa zhroutilo a že mezinárodní právo už nehraje v mezinárodních vztazích žádnou roli.

Všechna aktuálně okupovaná území jsou samozřejmě součástí Ukrajiny a budou i nadále. To znamená, že Ukrajina by měla tato území s naší pomocí osvobodit. Ukrajinci v těchto chvílích na jihu a na východě pokračují ve velmi úspěšné ofenzivě.

V Estonsku máme také vysokou inflaci, asi 25 procent, ceny energií vyletěly nahoru. (…) Ale nevidím u nás tedy nikoho, kdo by zpochybňoval, že mají být prodlouženy sankce, nebo někoho, kdo by navrhoval, že máme začít nakupovat takzvaný „levný plyn z Ruska“

Reakce na toto opětovné porušení mezinárodního práva nesmí přijít jenom ze Západu, ale i z Číny, Indie a dalších zemí, pro které je dodržování teritoriální integrity klíčovou součástí stability. Za to, co v pátek Rusko oznámilo, musí být potrestáno ještě více sankcemi než doposud. A samozřejmě bychom měli Ukrajině pomoci co nejvíce, jak to jen jde.

Zmiňujete sankce. Myslíte, že je Evropská unie vůbec schopna sankce prodloužit, natož rozšířit? Signály z Maďarska moc nenapovídají tomu, že by na tom byl konsensus…

Moc bych chtěl po pátečním prohlášení Putina vidět jejich argumenty. Je to čas pro diplomaty, aby nalezli cestu k jednomyslnosti, protože to je něco, co by Rusko moc rádo narušilo. Opět se ukazuje, že musíme být vůči Rusku tvrdí, jinak se budeme v takovéto situaci ocitat pořád dokola.

Chcete argument, dám vám argument. Uplynulou středu v Praze opět demonstrovaly desítky tisíc lidí s požadavkem vyhlásit referendum na nákup levného plynu přímo od Rusů.

Co to je za lidi? Kdo je zmanipuloval? Kdo je zneužívá? V Estonsku máme také vysokou inflaci, asi 25 procent, ceny energií vyletěly nahoru. Takže i u nás se lidé pochopitelně ptají, proč se to děje právě teď, a krajní pravice to využívá ve své kampani pro nadcházející volby, které nás čekají v březnu. Ale nevidím u nás tedy nikoho, kdo by zpochybňoval, že mají být prodlouženy sankce, nebo někoho, kdo by navrhoval, že máme začít nakupovat takzvaný „levný plyn z Ruska“. Myslím, že tak levný plyn už nikdy neuvidíme.

Nenechte se zneužít manipulátory, reaguje Rakušan na demonstrace

Domácí

Tohle Putin přesně chce. Zatlačit nás tak, že se začneme obviňovat navzájem, nebo začneme obviňovat ukrajinské uprchlíky a Ukrajinu jako takovou. Moc rád by viděl, jak se naše jednota v Unii vůči Rusku rozpadne. Je to součást války. Součást informační, politické, diplomatické a ekonomické války, kterou proti nám vede.

A povede se mu to? Volby v Itálii ukázaly, že část lidí vidí u krajní pravice řešení.

Ano i ne. Dobře, Giorgia Meloniová (předsedkyně strany Bratři Itálie, která zvítězila v parlamentních volbách, pozn. red) řekla, že nechce jako premiérka měnit pozici Itálie vůči pomoci Ukrajiny, každopádně nebude to lehké ani tak. V EU máme různé země, je náročné udržet to pohromadě. Ale jakou máme alternativu? Naštěstí dnes vidíme země z východní Evropy, jejichž vlády mají odvážné nápady na budování lepší politiky v Evropě. Ale ano, čekají nás v následujících týdnech a měsících náročná rozhodnutí.

Ještě bych se Vás rád zeptal na princip kolektivní viny. Vaše země, stejně jako zbylé pobaltské státy, ale i Polsko a Finsko zavřely své hranice s Ruskem a Běloruskem a nevpouštějí do země Rusy se schengenskými vízy. Některé státy v EU to stále neudělaly, byť jste je o to žádali. Spadl návrh na plošný zákaz vydávání víz ze stolu, nebo se to ještě pokusíte prosadit?

Zaprvé bych rád řekl, že tohle je otázka naší bezpečnosti, protože s Ruskem sdílíme hranici. Někdy v březnu jsme zavřeli vzdušný prostor, takže pozemní hranice byla pro Rusy jedinou možností, jak se do schengenského prostoru dostat, pokud nepočítáme variantu letět do Turecka nebo tam někam a pak přejet. Takže bylo důležité, že pohraniční země jako Estonsko, Polsko nebo nově Finsko omezily vstup Rusům přes svoje hranice, protože to byl opravdu extrémní tlak.

Polsko se připojuje k Pobaltí. Zakáže vstup ruským turistům

Válka na Ukrajině

Hranice nejsou úplně uzavřené, existují výjimky. Lidé s dlouhodobým povolením mohou přijet, stejně jako ti, kterým byl poskytnut humanitární azyl, diplomaté, kamioňáci pro mezinárodní dopravu a tak dále.

Bohužel ale vidíme, že absolutní většina Rusů válku na Ukrajině podporovala do poslední chvíle. Až když přišla mobilizace nebo viděli, jak jim zavíráme hranice, tak možná pochopili, že se neválčí někde daleko, že to není jenom televizní show. Teprve teď pociťují, jak je to vážné, když se to dotýká jejich životů, a proto se musí ptát, co se to děje. Nejsme naivní, nemyslíme si, že se najednou obrátí proti režimu. Bohužel jediná věc, která může spustit změnu režimu v Rusku, bude jeho porážka v této válce. Zatím neudělali žádné kroky, které by naznačovaly, že se rozhodli opustit svůj plán znovu vybudovat impérium.

Takže plošný zákaz vydávání víz je pořád ve hře?

Snažíme se, aby nás v naší pozici podpořilo více států EU, ale primárně nám šlo o to, abychom si zabezpečili naše vlastní hranice. Pochopte, že nemůžeme vědět, co to přichází za lidi. Mnoho jich je určitě pokojných a normálních, ale řada z nich by mohla v naší společnosti způsobit vážné problémy.

Je to jeden z bodů, který stále s partnery probíráme. Jde to pomalu, ale myslím, že po Putinově oznámení anexe dalších území je to jedna z možností, ke které můžeme přistoupit.

Anketa

Myslíte, že by česká vláda měla usilovat o nákup plynu z Ruska?
Ano
14,6 %
Ne
84,4 %
Nemám názor
1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 16807 čtenářů.

Výběr článků

Načítám