Ukrajina chce kvůli dronům útoky na továrny v Íránu a Sýrii

Řešením by dle Ukrajiny měly být „raketové útoky na továrny v Íránu, Sýrii a možná výrobní místa v Rusku“. Kyjev současně navrhl, že by útok provedli sami Ukrajinci, „pokud jim partneři poskytnou nezbytné prostředky pro jejich zničení“.

Ve 47stránkové zprávě pro G7 se podle listu The Guardian uvádí, že Írán svou výrobu diverzifikuje a přesouvá mimo své území. Část dronů se vyrábí v Sýrii a výroba se přesouvá i přímo do Ruska, do tatarské oblasti Alabuga. Írán dál dodává některé díly.

V červnu byl sestřelen nový model Šáhidu 136 s označením Y002, který zřejmě byl sestaven v novém závodě v Rusku. Měl jinak tvarovaná křídla, což „může naznačovat výrobu na novém místě“.

Podle zprávy se v Šáhidech-131 nachází 52 elektronických součástek vyráběných na Západě a ve verzi Šáhid-136 s doletem 2000 km dokonce 57.

„Mezi výrobci jsou společnosti se sídly v zemích, které uvalily sankce (na Rusko) - Spojené státy, Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Kanada, Japonsko a Polsko,“ uvádí zpráva.

Palivové čerpadlo použité v dronech Šáhid 136 je vyrobené v Polsku německou společností TI Automotive Gmbh, jejíž matkou je britská TI Fluid Systems.

Mikrokontrolér s vestavěnou pamětí typu flash a nízkonapěťovým regulátorem je od švýcarské firmy STMicroelectronics. Mikrokontrolér s 32bitovým mikroprocesorem s integrovanou pamětí typu flash a nízkonapěťový regulátor od téže firmy je i v Šáhidech 131.

Integrovaný obvod řídící buffer a výkonové tranzistory v šáhidech jsou od International Rectifier, která spadá pod německou firmu Infineon Technologies AG.

V Šáhidu 131 je i 14kanálový nastavitelný obvod pro řízení napětí a mikroprocesor od holandské firmy NXP Semiconductor čip pro GPS navigaci od švýcarské firmy U-blox.

Většina společností popřela, že by své výrobky dodávala do Íránu nebo Ruska, jen společnost TI se nevyjádřila. Její výrobky jsou nicméně volně v prodeji po celé Evropě přes řadu dodavatelů. Firma už dříve sdělila, že do Íránu své produkty neprodává.

Mluvčí STMicroelectronics k problematice uvedl: „Pracujeme s více než 200 tisíci zákazníky a tisíci partnery na celém světě. Nepovolujeme a neschvalujeme použití našich výrobků k jiným než k zamýšleným účelům.“

Mluvčí Infineonu sdělil, že neprodává výrobky do Íránu a ukončil své podnikání v Rusku už loni v březnu. „Přijali jsme rozsáhlá opatření, abychom zajistili dodržování sankcí proti Rusku, jejichž cílem je nejen dodržovat literu, ale také ducha sankcí. Ukazuje se však, že obtížní kontrolovat prodej během celé životnosti výrobku,“ uvedl mluvčí.

Zpráva nikoho z výrobců neviní. K výrobě íránských bezpilotních letadel se hlavně využívají běžné výrobky, jejich dodávky jsou málo kontrolované nebo vůbec ne, stojí ve zprávě.

Firma NXP Semiconductor uvedla, že je v neustálém kontaktu s regulačními orgány po celém světě a hledá cestu, jak nelegálnímu prodeji čipů zabránit.

„Netolerujeme použití našich výrobků v ruských nebo íránských zbraních nebo v jakékoli jiné aplikaci, pro kterou naše výrobky nebyly navrženy. Dál dodržujeme zákony o kontrole vývozu a sankce. Nepodporujeme žádný obchod v Rusku, Bělorusku a dalších zemích, na které je uvaleno embargo, včetně Íránu,“ uvedla ve svém prohlášení společnost.

Podobně postupuje i U-blox, jehož zařízení může být použito k navádění dronu na cíl. „Od roku 2002 má U-blox zavedenou přísnou firemní politiku zakazující použití našich výrobků ve zbraních nebo zbraňových systémech včetně systémů pro identifikaci cílů,“ uvedla firma.

Ani to však nemusí stačit. Celní záznamy ukazují, že většina těchto součástek byla do Íránu dovezena z Turecka, Indie Kazachstánu, Uzbekistánu, Vietnamu a Kostariky. Nově v elektronických součástkách jsou z nich odstraňovány výrobní značky, zřejmě pomocí laseru.

Írán a Rusko podle zprávy také vyvíjejí lepší motor pro tyto drony, aby létaly vyšší rychlostí než současnými 180 km/h.