Článek
Běloruská služba Rádia Svoboda porovnala satelitní snímky vojenského objektu v Celi na Planet.com z půlky a konce června.
„Na (pozdějším) obrázku vidíme dvě hřiště. To v severní části o rozměrech 270 krát 170 metrů, to ve východní části má 200 krát 160 metrů. Na těchto platformách můžete vidět objekty, které se pravidelně opakují. Může se jednat o montáž stanů,“ uvedlo Rádio Svoboda s tím, že na dřívějším snímku tyto objekty vidět nejsou.
Podle dohody mezi Kremlem a organizátory ozbrojené revolty a pochodu na Moskvu se mají členové Wagnerovy skupiny včetně svého šéfa Prigožina přesunout do Běloruska.
Wagnerovci pomůžou běloruské armádě, věří Lukašenko
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko sice nabídku přesunu pro žoldáky potvrdil s tím, že by mohli pomoci jeho armádě, stavbu stanového kempu však ještě minulý týden popřel. „Zatím žádné tábory nestavíme. Ale pokud budou chtít, umístíme je. Postavte stany, prosím. Ale zatím jsou v Luhansku ve svých táborech,“ řekl v úterý podle běloruské státní agentury Belta.
Dodal, že wagnerovcům nabídli „jednu z opuštěných částí“. „Je tam plot, všechno je tam. Postavte stany. Pomůžeme, jak jen budeme moci,“ uvedl.
Podle ruského serveru verstka.media bude mít tábor rozlohu 24 000 m² a je navržený pro zhruba 8 000 lidí.
Celkový počet členů Wagnerovy skupiny se odhaduje na přibližně 25 000 lidí, sám Prigožin vyslovil toto číslo při ozbrojené vzpouře. Kolik žoldáků se akce skutečně zúčastnilo, ale není známo, britská rozvědka hovoří o 8000 bojovnících.
Připravujeme se na nejhorší
Běloruský opoziční web Naša Niva informoval s odkazem na místní obyvatele, že se na vojenské základně v obci Ceľ vzdálené asi 90 kilometrů od hlavního běloruského města Minsk začalo pracovat. Byly odvezeny odpadky a nyní se renovují kasárna, garáže a dílny.
„Nejprve různí šéfové naznačovali obyvatelům, že ve městě rozmístí vojenský personál, aby dohlížel na (jaderné) rakety z Ruska. Teď se šušká, že kasárna obsadí někdo jiný,“ poznamenal jeden z občanů vesnice s tím, že se šíří zprávy, že zde budou ubytováni wagnerovci. „Připravujeme se na nejhorší,“ uvedl.
Běloruská sněmovna schválila cvičně-bojová střediska s Rusy. Jedno má být u hranic Litvy a Polska
Dříve v místě byla 465. raketová brigáda, byla považována za nejmenší vojenskou jednotku posádky v okrese Asipovičy. Podle místních obyvatel v ní sloužilo necelých 200 vojáků, podle oficiálních údajů jich zde bylo asi 1500. V roce 2018 byli vojáci převedeni do města Asipovičy. Mnoho objektů vojenské infrastruktury bylo zakonzervováno, některé se přizpůsobily potřebám osady, informuje Rádio Svoboda.
V obci Ceľ nyní žije asi tisíc lidí. Významnou část z nich tvoří důchodci, mnoho z mladších obyvatel odchází za prací do Minsku. Zmizení vojenské jednotky z Cele bylo pro obyvatele tragédií. Osada podle nich začala upadat.
Radio Svoboda v této souvislosti zmínilo oficiální publikaci Lukašenkovy administrativy „Belarus Segodnya“, která cituje bývalého vojáka jednotky v Celi: „Vojenská jednotka zde byla ještě před válkou, v roce 1936. Za Svazu zde byly vyzbrojeny impozantní raketové komplexy – dislokovaná byla raketová divize z ruského města Klinči a poté zde byla naše běloruská raketová brigáda. Přišel jsem sem v devadesátých letech. Spolu s dalšími vojáky a důstojníky, jejich rodinami – pouze 1,5 tisíce lidí. Postavili nám městečko: domy, ubytovnu, klub a obchod. Bylo tam hodně mladých lidí, místní desetiletá škola pracovala na dvě směny. Žili spolu, slavili spolu svátky.“
Ze zmíněné publikace vyplývá, že vojenská infrastruktura v Celi se dochovala dodnes: „několik výškových budov obklopených vysokými borovicemi, po obvodu betonový plot“.
Tři kilometry od vojenské jednotky ve vesnici Ceľ se nachází vojenské město Lapiči, které patří 38. silniční a mostní brigádě Ministerstva obrany Běloruska, šest kilometrů je vojenská jednotka ženijních jednotek a dvanáct kilometrů odtud je dělostřelecká střelnice, doplnilo Radio Svoboda.