Už žádné čekání na Brusel. K čemu je dobrý Lipavského „švýcarák“ mířící do Sněmovny

„Legislativa jako taková má širší záběr než jen lidská práva. Může být využita při hrozbě terorismu, proti teroristickým organizacím, může být využita při kybernetických útocích, pokud zvládneme prokazatelně spojit počítač s pachatelem. Může být využita proti zbraním hromadného ničení... Říkám tomu ‚švýcarák‘,“ popisuje univerzálnost zákona ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Pokud zákon projde, speciální tým na ministerstvu bude umisťovat na národní sankční seznam ty subjekty dopouštějící se závažného protiprávního jednání v mezinárodním kontextu.

Výhoda zákona spočívá v tom, že by si Česko samo mohlo došlápnout i na ty osoby, které třeba jiné členské státy EU vetovaly při umístění na společný seznam.

Dotčeným bude stát moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Předloha má zároveň vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam Evropské unie z podnětu České republiky.

Zákon, který byl jako první přijat ve Spojených státech, je pojmenován po ruském právníkovi Sergeji Magnitském.

Toho si najal americký investor Bill Browder, aby přezkoumal podivné jednání ruských úřadů, které v roce 2007 proti jeho firmám rozjely nijak neopodstatněnou razii. Magnitskij odhalil obrovskou konspiraci a defraudaci peněz. Byl zatčen a ve vazbě za nejasných okolností – zřejmě vlivem mučení a absencí zdravotní pomoci – v roce 2009 zemřel.

„Byl zavražděn,“ je i po letech přesvědčen Browder. Americko-britský investor, dnes bojovník za lidská práva, přiletěl minulý týden na pozvání ministra Lipavského do Prahy. „Nebyl jsem si jistý, zda sem jet, vyjednávalo se to opravdu dlouho, cestování pro mě není bezpečné,“ vysvětluje.

Není divu. Jeho jméno je na seznamu nepřátel ruského režimu vysoko, možná hned za Alexejem Navalným. Jak moc leží Kremlu v žaludku, ilustroval v roce 2018 tehdejší generální prokurátor Jurij Čajka: „Bill Browder by v noci neměl spát klidně.“

Rok nato zadržela švýcarská policie dva tajné agenty z Ruska, kteří se podle jejích informací chystali Browdera otrávit na nadcházejícím ekonomickém fóru v Davosu. O zatčení Browdera žádal Kreml Interpol už sedmkrát. Jednou, v Madridu, k tomu dokonce krátce došlo, než španělské úřady pochopily, oč běží.

„Magnitského zákon“, respektive jeho česká obdoba, je Lipavského vlajkovou lodí. Jeho prosazení si předsevzal ještě jako řadový poslanec. Návrh, který v minulém volebním období předložil, ale tehdejší koalice ANO, ČSSD s podporou KSČM ignorovala.

„Většinou se setkávám s takovou strategií appeasementu. Lidé si diplomacii občas představují tak, že budou s každou zemí zadobře. Je velice neobvyklé vidět, že někdo zahraniční politiku nedělá pragmaticky, ale morálně,“ podotýká Browder.

„Zajímavé je, že v Kanadě se mi dlouho nedařilo zákon prosadit, ale pak se moje známá Chrystia Freelandová stala z řadové poslankyně ministryní zahraničí. V Británii jsem to řešil s Dominikem Raabem a ten se stal  ministrem zahraničí,“ vzpomíná Browder při diskusi v Černínském paláci a otáčí se na Lipavského. „Asi máte štěstí na přátele,“ usmívá se šéf české diplomacie.

„O tom to není, nedělali to z přátelství. Dělali to, protože to je správné,“ vysvětluje Browder. „Zakázat mučitelům a zabijákům vstup do České republiky..., proti tomu by přece neměl být nikdo. Pokud je, pak se musíte ptát, co je s ním špatně,“ dodává Browder.

Magnitského zákon má současná vláda v programovém prohlášení, všechny koaliční strany jsou pro. Hlasy opozice očekávat spíše nelze.

Podle stínového ministra zahraničí Jaroslava Bžocha (ANO) nejde o prioritní zákon a na klubu ho prosazovat nehodlá. „Já bych se soustředil na to, aby ho už dokončila EU a abychom tuto legislativu měli jako EU jednotnou. Pokud chceme, aby byla EU jednotná, tak je to dle mého názoru nejlepší cesta,“ napsal Novinkám.

Na projednání textu se naopak těší předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý), který k zavedení národních sankcí vyzýval v dubnovém podcastu Novinek.

„V dnešní době bezpečnostní krize v Evropě je zcela v pořádku, aby ČR měla vlastní sankční mechanismy. Nemusíme alespoň pokaždé čekat, než sankce schválí Brusel, naše vlastní sankce mohou jít dál, a dokonce můžeme žádat, aby ty, které umístíme na sankční seznamy, pak braly v úvahu i další státy,“ řekl Novinkám.

Podle něj je vládní návrh zcela v souladu s požadavkem „vyšší autority státu“ ve složité době. Novinkám sdělil, že zatím nezaznamenal, že by s „Magnitského zákonem“ měl kdokoli z kolegů v horní komoře parlamentu problém.