Už žádné bezpečnostní záruky pro NATO, prohlásil ruský diplomat

„Myslím, že práce na formalizaci nějakých bezpečnostních záruk v podobě dohod, o nichž se jednalo v roce 2021, jsou nyní irelevantní. Měřítko našich priorit, včetně oblasti zajištění vlastní bezpečnosti a formování stabilnějšího rámce pro toto úsilí, se zcela změnilo,“ prohlásil Rjabkov v rozhovoru pro vládní agenturu TASS, na kterou odkazuje list Kommersant.

Rjabkov dále uvedl, že ruská diplomacie ve vztahu k Západu v současnosti pracuje „v krizovém režimu“ a „snaží se zabránit vypuknutí skutečně rozsáhlého konfliktu“. Nespecifikoval však, co pro to Rusko reálně dělá.

Ruský list dále uvedl, že se takto Rjabkov vyjádřil k návrhu smlouvy Ruska se Severoatlantickou aliancí ze 17. prosince 2021. Dokument podle Kommersantu stanovoval, že NATO se nebude rozšiřovat dále na východ a nebude zvát do aliance bývalé sovětské republiky.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová 3. března 2022 podle Kommersantu uvedla, že západní země dokument odmítly. Zacharovová o odmítnutí návrhu informovala necelé dva týdny poté, co Ruská federace zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, čímž porušila celou řadu mezinárodních dohod a smluv.

Rusko porušilo mimo jiné také Budapešťské memorandum, tedy mezinárodní smlouvu z roku 1994, kterou se Ukrajina vzdala jaderného arzenálu výměnou za bezpečnostní záruky a záruky územní celistvosti. Tuto smlouvu Rusko porušilo anexí Krymu v roce 2014 a znovu po osmi letech zahájením invaze.

Dokument se zjevně nesplnitelnými požadavky zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí 17. prosince 2021. Obsahoval mimo jiné závazek, aby Ukrajina nemohla vstoupit do NATO. Ve východní Evropě pak Moskva v návrhu odmítala nárůst počtu aliančních vojáků oproti roku 1997, tedy době, kdy ještě východoevropské země nebyly v NATO. De facto zrušení vojenské infrastruktury Aliance by se tak týkalo i České republiky, která do ní vstoupila v roce 1999.