Článek
Ve sledovaném období se Ukrajinci postupně více zaměřovali na ropná a plynová zařízení od skladů přes rafinerie až po přečerpávací stanice. Úspěšných útoků bylo mezi zářím a půlkou února 27, zatímco na vojenská zařízení jich bylo úspěšných 24, uvedla zpráva.
Zásobníky ropy byly nejčastějšími terči, zasaženy byl čtrnáctkrát, rafinerie pak devětkrát. Útoky v nich bylo zničeno nebo poškozeno 97 nádrží. Odhad způsobené škody v závislosti na velikosti nádrže, jejím naplnění a ceně ruské ropy Ural se pohybuje v rozmezí 38 až 100 milionů dolarů (0,87 až 2,3 miliardy korun).
Největší útok byl z 9. října, kdy bylo ve Feodosiji na Krymu zničeno 11 zásobníků o objemu 69 tisíc kubických metrů. Škoda mohla činit až 3,3 miliardy rublů (900 milionů korun).
Celkové škody na rafineriích a skladech mohou dosáhnout až 60 miliard rublů (13 miliard korun). Pokud se započítají i škody na rafinerii v Astrachani, která byla terčem úspěšného útoku v únoru a bude se opravovat čtvrt až půl roku, mohou dosáhnout až 80 miliard rublů (21 miliard korun).
| Úspěšné útoky v ruském týlu | |||
|---|---|---|---|
| měsíc | vojenská zařízení | ropná a plynová zařízení | jiné cíle |
| září | 7 | 2 | 1 |
| říjen | 6 | 3 | 3 |
| listopad | 6 | 4 | 5 |
| prosinec | 4 | 5 | 3 |
| leden | 1 | 9 | 4 |
| únor | 4 | 0 | 0 |
| zdroj RFE/RL, Frontelligence, GeoConfirmed | |||
Rusové s opravami nespěchají
Analýza také ukázala, že se Rusům nedaří nádrže opravovat nebo nahrazovat. Opravena byla jen jedna nádrž z 16.
Podle oslovených expertů s tím Rusové nespěchají, protože se obávají dalších útoků a zřejmě jsou postiženi i dopadem sankcí, takže nemají vhodné náhradní díly a kvůli mobilizaci jim chybějí pracovníci. Důvodem také může být podle expertů skutečnost, že nádrže nejsou tolik potřeba, protože útoky na rafinerie zmenšily jejich produkční kapacitu, takže zničené nádrže není nutné nahrazovat.
„Obecně, kdyby je skutečně chtěli opravit, tak by mohli,“ řekl evropský expert specializující se na ruský export ropy a sledování tankerů, jenž si nepřál být jmenován. Podle něj by to znamenalo zbytečné plýtvání materiálem a nedostatkovými kvalifikovanými pracovníky, když „uvážíte, že absence skladovacích kapacit nevypadá, že by ohrožovala ruský ropný průmysl“.
Pohonné hmoty se dál nemohou exportovat
Loni NATO odhadlo, že ukrajinské útoky na rafinerie, které probíhaly po celý rok, zpočátku se však soustředily na frontě bližší zařízení, snížily jejich produkci o 15 procent. To vládu v Rusku vedlo k tomu, že v březnu 2024 zakázala export benzínu, aby chránila domácí trh.
Po posledních útocích ruské úřady prodloužily zákaz na vývoz pohonných hmot pro automobily nejméně do konce léta 2025. Podle expertů Rusko vyváželo v roce 2023 asi 13 procent vyrobeného benzínu, takže snížení kapacit rafinerií o 15 procent znamenalo, že už není schopno vyvážet žádný benzín, aniž by to mělo dopad na domácí trh.
„Ukrajinské útoky na energetickou infrastrukturu jsou podle mého názoru mnohem efektivnější než ruské na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Peníze z ropy jsou pro Rusko klíčové a můžeme vidět, že útoky na rafinerie a exportní uzly z finančního hlediska fungovaly,“ uvedl chemik Will Thiel.
Rusko slíbilo, že útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu přeruší 18. března. To se však nestalo, Rusko v nich pokračovalo, protože nedošlo k dohodě o tom, co přesně má být vyjmuto ze seznamu cílů. Neshody na tom dále panují, což na konci minulého týdne ukázaly rozdíly návrhů obou stran, na co by se nemělo útočit.
Rusové zasáhli energetickou infrastrukturu u Slovjansku a Ukrajinci opět sklady paliva u Engelsu, které však lze považovat za vojenský cíl, protože je tam palivo pro proudové motory pro letouny startující ze základny Engels, mezi nimiž jsou i bombardéry Tu-95 vypouštějící střely s plochou dráhou letu.
Analýza vyhodnocovala satelitní záběry zasažených míst mezi 1. zářím 2024 a 12. únorem 2025. Kromě zařízení ropné a plynové infrastruktury to byly i vojenské sklady a základny.
Nejúspěšnější jsou útoky na sklady zbraní
Podle analýzy byly nejúspěšnější ty útoky, jejichž cíli byla vojenská infrastruktura. Zcela zničena byla velká skladiště zbraní v Toropeci a Tichorecku. Ta hrála podle Frontelligence Insight klíčovou roli při zásobování ruských jednotek dělostřeleckými granáty, raketami a municí pro ruční zbraně. V Toropecku bylo podle různých odhadů zničeno 30 000 a 160 000 tun munice. Přes Tichoreck zase proudila munice ze Severní Koreje.
Jak ale upozornil americký analytik Michael Kofman, „nejviditelnější dopady na bojiště měly útoky na munici a velitelská stanoviště“, zejména ta v blízkosti fronty.
Útoky do týlu jinak neměly přímý efekt, uvedl Frotelligence. „Naneštěstí útoky pomocí střel ATACMS a z letadel vypouštěných střel s plochou dráhou letu často nejsou spojeny s bojovými operacemi. Údery do velké dálky jsou důležitým dílem ve skládačce, která ovlivňuje to, jak operují ruské síly, ale samy o sobě nejsou rozhodující. Tyto zbraně měly dopad na formování ruských sil, ale Ukrajina často nebyla v pozici, aby je mohla využít, takže očekávání u těchto zbraní měnících podobu hry převyšovala pozorovaný dopad, “ dodal.
Další útoky byly méně úspěšné, u více než poloviny nebyly vidět významnější škody.
