Článek
Usmanov, který má velmi blízko k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, se už stal terčem sankcí ze strany USA i Evropské unie ihned po začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než rokem.
Jak uvedlo americké ministerstvo financí, nové postihy mají za cíl „posílit stávající tresty a dále narušit ruský dovoz kritických technologií používaných ve válce proti Ukrajině“. Sankce se týkají 25 jednotlivců a 29 společností.
„Vzhledem k tomu, že Kreml hledá způsoby, jak obejít rozsáhlé sankce a kontroly exportu uvalené na Rusko kvůli jeho válce proti Ukrajině, budou Spojené státy a naši spojenci a partneři pokračovat v narušování únikových plánů, které podporují Putina na bojišti,“ uvedl náměstek ministra financí pro terorismus a finanční zpravodajství Brian Nelson.
Nové postihy rovněž ukazují, že USA dodržují závazek skupiny zemí G7, který hovoří o uvalení sankcí „i na aktéry ze třetích zemí, kteří podporují ruskou válku“, dodal Nelson.
Terčem sankcí se tak rovněž stala Mezinárodní investiční banka (IIB), Ruskem kontrolovaná finanční instituce sídlící v Budapešti.
Postih míří také na tři současné nebo bývalé vysoce postavené představitele banky, ruské občany Nikolaje Nikolajeviče Kosova a Georgyho Nugzaroviče Potapova a maďarského občana Imreho Laszloczkiho.
Jak stojí v prohlášení ministerstva financí, banka „umožňuje Rusku navyšovat svou zpravodajskou přítomnost v Evropě, otevírá dveře zákeřným vlivovým aktivitám Kremlu ve střední Evropě a na západním Balkáně a může sloužit jako mechanismus pro korupci a nezákonné financování, včetně porušování sankcí“.