Článek
USA se doposud zdráhaly Ukrajině poskytnout rakety doletu delšího než 80 kilometrů kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Moskvou v případě, že by Ukrajina zbraně použila k útoku na ruské území. Že tak neučiní, slíbil již dříve ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pentagon zatím Kyjevu dodal 20 salvových raketových systémů HIMARS, jejichž software i hardware je upravený tak, aby z nich nebylo možné vypálit rakety delšího doletu než 80 kilometrů. Ukrajinská armáda o systémy s možností delšího doletu nicméně žádá už několik měsíců. Americké systémy HIMARS mohou s nasazením určitých typů raket zasáhnout cíl až ve vzdálenosti 500 kilometrů.
Rusko možné dodání amerických dalekonosných střel Kyjevu označilo za „červenou linii“, jejíž překročení by signalizovalo přímé zapojení USA do konfliktu na Ukrajině, uvedla loni v září mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Ukrajina dostane novou munici pro HIMARS. Přesnější a s dostřelem 150 km
Ačkoliv Ukrajina oficiálně na cíle na ruském území neútočí, v uplynulých měsících došlo k výbuchům na ruských letištích až 500 kilometrů od ukrajinských hranic. Kyjev se k útokům nepřihlásil, ukrajinští představitelé ale v komentářích naznačovali, že za nimi stojí Ukrajina.
Vojenská pomoc partnerů Kyjeva se za téměř rok ruské války na Ukrajině výrazně proměnila; spojenci dodávali nejprve munici a ruční zbraně, v průběhu měsíců však začaly na Ukrajinu proudit stále pokročilejší zbraňové systémy. Po oznámení plánovaných dodávek německých, amerických a britských tanků teď v lednu Kyjev volá po amerických bojových letounech F-16.