Urážky Zelenského? Trumpova taktika, míní velvyslanec při NATO Konecký

(od našeho zvláštního zpravodaje)

Je to situace, která se bytostně dotýká evropské i světové bezpečnosti, není to žádná lokální záležitost. Prezident Trump se rozhodl, že se do této věci vloží a že do toho investuje svůj politický kapitál. Tvrdí, že on je jediná osoba, která je schopna vyřešit jednáním tento konflikt, jemuž říkáme ruská agrese vůči Ukrajině. Chtěl začít postupným krokem, to znamená nejprve příměřím, tedy zastavením bojů. Říká, že nechce, aby na Ukrajině umírali další lidé. Skrz příměří se chce dostat k mírové dohodě, která by trvalým způsobem vyřešila situaci na Ukrajině.

Ukrajina před třemi týdny souhlasila s příměřím. Rusko s ním nesouhlasilo. Došlo v uvozovkách k souhlasu s určitými částečnými příměřími, která se vztahují na energetickou infrastrukturu a námořní pohyb. Z ruské strany ale jsou podmiňovány různými věcmi. Fakticky to znamená, že k dohodě nedošlo. Zároveň jsou tato příměří porušována, protože existuje několik případů, kdy Rusové i po v uvozovkách přijetí tohoto částečného příměří na ukrajinskou energetickou infrastrukturu útočili.

Je tedy vidět, že americký prezident do toho opravdu investuje vlastní energii, směřuje se k míru, což je náš hlavní cíl. Mír má být trvalý a dlouhodobý, což je přesně to, co chceme i my. Znamená to, že výsledek nemůže být jakýkoli, ale musí garantovat bezpečnost Ukrajiny, potažmo bezpečnost v Evropě. To je jediná situace, která bude garantovat dlouhodobou bezpečnost. Zatím ale nevidíme výsledek, který by tomu odpovídal, a jak říká americký prezident, který by zastavil boje.

Američané stále testují, jak moc je Rusko ochotno přistoupit na příměří a jednat. Říkají ale, že tato situace, kdy Rusové hrají o čas, nemůže trvat dlouho a že ji nebudou tolerovat. Pokud to bude dále pokračovat a nepohne se to, předpokládám, že Američani budou muset nějakým způsobem změnit k vyjednávání přístup. Těžko říct, jak by to vypadalo. Sami o tom nemluví. Hovoří pouze o tom, co je jejich cíl. Prezident Trump mluvil o sankcích, takže další tlak na Rusko.

Asi bych to nehodnotil tak, že vyvíjí tlak na Ukrajinu. Pokud se na to podívám z pozice dnešního dne, Trumpův cíl je dostat Rusko do příměří a dostat ho k jednacímu stolu.

Spojené státy americké, tak jak tomu rozumíme, vedou jednání jak s Ruskem, tak s Ukrajinou, ale primárně jim jde o to otestovat, jestli Rusové jsou připraveni na příměří. Americká aktivita v tomto ohledu stále pokračuje.

To byste se musel zeptat prezidenta Trumpa, proč volí tato slova a tuto taktiku. Obecně bych ale k tomu řekl, že je zjevné, že americký prezident má určitý plán, který se jmenuje mír na Ukrajině. Má být dlouhodobý a trvalý a on k němu směřuje. Proč volí v určitých chvílích určité prostředky, by musel vysvětlit on sám.

Rozhodně to zapadá do cesty k cíli, který si vytyčil. Jinak by tyto věci nedělal. Nelze to interpretovat jinak.

Já bych se naopak zaměřil na výrok, který jsme od Donalda Trumpa opakovaně slyšeli, a sice že Američané jsou absolutně zavázáni k článku 5. Slyšeli jsme to při setkání s Macronem v Bílém domě nebo i s britským premiérem Starmerem. Naposledy to řekl ministr zahraničí Marco Rubio v Bruselu. Také hovoří o tom, že v alianci mají víru, že je to ta správná organizace, že má pokračovat a že o tom nemá mít nikdo pochyby.

Má to i druhou stránku, kterou američtí představitelé opakují. Chtějí, aby evropští spojenci a Kanada dávali na svoji obranu dostatečný podíl obranných výdajů, který ale má být proměněn v opravdové obranné schopnosti.

Nechci hodnotit konkrétní kroky Donalda Trumpa. Myslím, že mi to nepřísluší. Donald Trump už v prvním období trval na tom, že evropští spojenci a Kanada musí dávat dostatek výdajů na obranu. Ve druhém období se k tomu vrátil. Všichni ví, že to Amerika myslí vážně a že očekává od evropských spojenců, aby na obranu dávali více.

Vzhledem k tomu, co se děje na Ukrajině, a k tomu, co v NATO považujeme za dvě největší bezpečnostní hrozby, což je Rusko a mezinárodní terorismus, situace vyžaduje, aby Evropa disponovala dostatečnými obrannými schopnosti. Ty ale v tuhle chvíli nemá. Je to tak i v zájmu samotné Evropy, aby něco takového vybudovala a dostatečně do své obrany investovala.

Zůstaňme u otázky, zda by obranný průmysl měl být v Evropě a jestli má být dostatečně silný a produkovat kvalitní technologické výrobky. Domnívám se, že to je jednoznačným zájmem Evropy. Vůbec si ale nemyslím, že to automaticky znamená rozkol mezi Evropou a Amerikou. Vidím to jako kontinuum. Vzhledem k tomu, jak vypadá ruská hrozba, musíme velmi rychle navýšit své obranné schopnosti. To prostě musíme udělat co nejefektivnějším způsobem.

Současně s tím řešíme, jak posílit obranný průmysl, aby nám dával záruky toho, že budeme schopni na svém území vyrábět věci, které ke své obraně potřebujeme. Ať už to jsou věci, které souvisí s existujícími systémy, anebo základ budoucích systémů, což je samozřejmě věc na poměrně dlouhou dobu.

Dobrý příklad, který ukazuje, jak by to mohlo v krátké době fungovat, je projekt výroby raket do systémů Patriot, což je nejefektivnější systém protivzdušné a protiraketové obrany. Tento projekt začal již minulý rok. V Evropě vzniká nová továrna, která by měla produkovat poměrně velké množství raket.

Znamená to, že Evropa sice není schopna rychle vyrobit svůj vlastní systém, který by měl podobné parametry, ale můžeme se domluvit s USA, že rakety do tohoto systému budeme produkovat v Evropě. Přináší nám to produkční schopnost, zkracuje logistiku řetězce a přináší to technologii, která může být základem pro další vývoj.

Je to poměrně složitá věc, kterou bych ale neoznačil za černobílou, a není to o tom, jestli vyrábíme v Evropě, nebo to máme z Ameriky. Vidím to jako jakousi šachovnici a myslím si, že v konečném důsledku bude mít více evropských než zahraničních kamenů.

Nevidím v tom jakýkoli problém. Stíhačky F-35 jsou stroje, které nemají v tuhle chvíli absolutně žádnou konkurenci na celém světě. A je to stále relevantní systém.