Článek
První týdny války tak rodina prožila nedaleko Charkova, a když se situace nezlepšovala, v polovině března padlo rozhodnutí. Kateryna s dcerou Nasťou a Jehorem opustili Ukrajinu. Když po šestadvacetihodinové cestě přijeli do Užhorodu, zaskočilo je ticho.
Po týdnech bombardování to byla částečná úleva. Na Slovensko se dostali po šestihodinovém čekání na hraničním přechodu Vyšné Nemecké. Dostali jídlo a teplý čaj, pak zamířili do Michalovců. Pokračovali do Banské Bystrice, kde strávili dvě noci ve sportovní hale, a pak zamířili na horskou ubytovnu v Jasenské dolině.
Rusové uvedli, že prostudují údaje o výcviku Čechů pro boje na Ukrajině
Dnes jsou na Slovensku už dva měsíce, bydlí v bytě ve městě Martin. Kateryna a Nasťa mají novou práci v pekařství a Jehor chodí do školy. „Chtěly jsme pracovat. Všichni nám pomáhali a my máme sedět doma?“ řekly matka s dcerou webu aktuality.sk.
V létě chtějí domů
První mzdu ještě nedostaly, nájemné za byt tak hradí zatím z příspěvku od státu a potraviny dostávají z komunitního centra. Shodují se, že ze začátku byla nejtěžší jazyková bariéra. „Všechno bylo nové, neznali jsme svá práva, slovenské zákony, potraviny, co se kde vyřizuje a podobně,“ říkají.
Ukrajina chce vyměnit obránce Azovstalu za ruské vězně
Na jazykový kurz nezbyl po práci čas, tak jim se slovenštinou pomáhá hlavně Jehor, který toho hodně pochytil ve slovenské škole. Je jediný Ukrajinec ve třídě, ale naštěstí má učitelku, která ovládá ruštinu. Matka s dcerou vzpomínají, jak kdysi jezdily na Krym na dovolenou.
„Pak Krym zabrali Rusové a také Doněckou a Luhanskou oblast. Putin chce teď i naše město a celé pobřeží,“ kroutí hlavou. Stále doufají, že léto už stráví doma na Ukrajině. Jejich dům stojí a mají se kam vrátit. Nasťa chtěla kdysi bydlet v zahraničí, ale teď nedá na Ukrajinu dopustit. Vrátí se za každých okolností. „Doma je doma,“ shodují se s matkou.