Ukrajinu může zachránit Balkán. Zoufale potřebnou munici lze vyrobit tam

Ukrajinská armáda potřebuje podle odhadů na 1500 kilometrů dlouhé frontové linii, kde stojí proti ruským silám, denně kolem 6000 granátů větších ráží, zejména 155 mm, uvedl server SEEbiz.eu.

Bývalá Jugoslávie investovala miliardy dolarů do zbrojního průmyslu v BiH a Srbsku. Roční produkce se jen u dělostřelecké munice velkých ráží v Bosně pohybovala kolem 38 000 kusů, a v Srbsku dokonce kolem 42 000 kusů, uvedl podle portálu bosenský vojenský analytik Nedžad Ahatović.

„Pokud sečteme veškerou munici všech ráží, produkovaly bosenské zbrojovky sdružené pod značkou Pretis před válkou v 90. letech minulého století při dvousměnném provozu 760 000 kusů ročně. Přitom až 400 000 kusů připadalo na dělostřeleckou munici,“ uvedl Berko Zečević, špičkový bosenský odborník na munici.

Jasmin Mujanović, vojenský analytik z BiH, pro portál index.hr řekl, že současné kapacity bosenského vojenského průmyslu jsou „mnohem větší“ než požadavky armád i vývozních společností. Kvůli tomu podle něj zhruba dvě desítky bosenských zbrojovek pracují pouze na deset procent své maximální kapacity.

„Za relativně nízkých investic do obranného průmyslu BiH, kolem 100 milionů dolarů (2,4 mld. korun), které by zahrnovaly modernizaci vybavení a racionalizaci a integraci dodavatelských řetězců, by Bosna a Hercegovina mohla velmi brzy vyrábět tisíce 155mm granátů pro Ukrajinu denně,“ tvrdil Mujanović.

„Důležité je také poznamenat, že pracovní síla v BiH je výrazně levnější než na Západě,“ připomněl podle portálu SEEbiz.eu Ahatović další významnou výhodu výroby munice v BiH. „Například ve Francii by mzdové náklady činily desetkrát víc,“ dodal.

Granáty vyrobené v Bosně by pak musely nakoupit vlády zemí NATO prostřednictvím stávajících exportních kontaktů a poslaly by je na Ukrajinu, uvedl portál index.hr.

Podle serveru klix.ba je tato cesta už nejspíš „prošlapaná“ - bosenská munice se už na Ukrajině objevila. „Kromě 120mm granátů z firmy PREZIS Vogošča šlo také o minomety vyrobené ve zbrojovce v Novém Travniku,“ řekl šéfredaktor portálu Semir Hambo.

Na Ukrajině se už také objevila munice ze Srbska, které podle portálu index.hr zatím oficiálně na americkou poptávku po granátech velkých ráží nereagovalo. Srbsko je totiž v mnohem obtížnější situaci než Bosna. Země udržuje úzkou vojenskou i politickou spolupráci s Ruskem, zároveň je ale kandidátem členství v Evropské unii. Srbský prezident Aleksandar Vučić sice ruskou invazi odsoudil a vyslovil podporu územní celistvosti Ukrajiny, zároveň se ale bez ohledu na unijní ambice odmítl připojit k protiruským sankcím.

Přesto dodávky v Srbsku vyrobené munice už několikrát „rozladily“ Moskvu. Například loni šlo o 3500 střel do raketometů Grad, které na Ukrajinu doputovaly přes prostředníky v Turecku a na Slovensku. Dodavatelem byla srbská zbrojovka Krušik, od níž si rakety původně objednala kanadská firma.