Ukrajinu čeká krutá zima. Až dvacet hodin denně bez elektřiny

Energetická infrastruktura je po náletech dronů tak poškozená, že elektrárny „nebude možné v blízké budoucnosti opravit“, uvedl Kovalenko.

Údery bezpilotními letouny se razantně zintenzivnily. Statistika mluví jasně: z červencových 350 na říjnových 2000. Ukrajinské oblasti Sumy a Poltava zůstaly minulý týden po ruských náletech bez elektřiny.

Oleksij Brecht, generální ředitel ukrajinské energetické sítě Ukrenergo, varoval, že pokračující masivní ostřelování infrastruktury, přenosové sítě a výrobních zařízení znamená, že tuto zimu by se spotřeba energie mohla omezit na pouhých osm hodin.

„Očekává se, že nadcházející zima bude pro ukrajinské obyvatelstvo nejnáročnější od zahájení ruské invaze v roce 2022,“ řekl Newsweeku Viktor Kovalenko a pokračoval: „Rozsah škod způsobených ruskými raketovými útoky na elektrárny je tak vážný, že je nelze v blízké budoucnosti napravit a některé možná nikdy nebudou znovu vybudovány“.

Tisíce Ukrajinců závodí s časem při rekonstrukci a ochraně energetického systému, který ztratil polovinu své výrobní kapacity, píše server Politico s tím, že Ukrajina je po ruských útocích odkázána na jadernou infrastrukturu. Již nyní odborníci předpovídají, že lidé budou po většinu dne bez elektřiny.

„Když se k tomu přidá ochlazení a škodlivé zásahy do jaderného energetického systému, může Ukrajina čelit výpadkům proudu až 20 hodin denně,“ řekl serveru výkonný ředitel výzkumného centra energetického průmyslu a poradce ukrajinské vlády pro energetiku Oleksandr Charčenko.

To znamená žádné teplo pro domovy, žádná energie pro továrny a spoustu Ukrajinců, kteří opustí zemi.

Podle Kovalenka se může život v některých velkých městech zcela zastavit. „Můžeme očekávat, že se život v některých metropolitních oblastech, jako je Záporoží a Charkov, během zimy zastaví. Z měst se stanou města duchů, nejen vysídlením obyvatelstva, ale i kvůli hladu a úmrtími v důsledku mrazivých teplot,“ prohlásil Kovalenko.

„Mám velké obavy. Situace je opravdu kritická a doufám, že nám mezinárodní partneři poskytnou pomoc co nejdříve,“ uvedla pro Politico Viktoryja Grybová, která stojí v čele podvýboru pro energetickou bezpečnost parlamentu.

Ukrajinské úřady přiznávají, že země od jara ztratila 9 GW výroby, což je asi 50 procent všech jejích kapacit. Poškozeny byly kyjevská vodní elektrárna, vodní elektrárna Kaniv, vodní elektrárna Dněpr, tepelná elektrárna Zmijev, zničena byla největší tepelná elektrárna Trypilska v Kyjevské oblasti.

Podle premiéra Denyse Šmyhala bylo na Ukrajině poškozeno téměř 90 procent tepelných elektráren a třetina vodních elektráren. Na počátku léta byly výpadky elektřiny na denním pořádku. Úřady tvrdí, že se letos v zimě budou spoléhat na výrobu energie z jádra.