Ukrajinský vpád do Kurské oblasti narušil tajná jednání o částečném příměří

Rusko na ukrajinskou energetickou síť již přes rok útočí řízenými střelami s plochou dráhou letu a drony, což v napadené zemi způsobuje mohutné výpadky elektřiny. Ukrajinské drony mají zase často za cíl ruské ropné rafinérie, sklady a nádrže. Jejich útoky zatím Rusko připravilo asi o 15 % výrobní kapacity, a po celém světě tak zvedly ceny paliva, rekapituluje americký list.

Tento měsíc měly však podle jeho informací delegace obou zemí zamířit do Dauhá, aby vyjednaly konec útoků na kritickou infrastrukturu. Katařané měli při jednání fungovat jako prostředníci, tak jak činí i při jednáních mezi Izraelem a Hamásem o příměří v Gaze. Někteří členové delegací pak údajně doufali, že budou schopni vyjednat kompletní ukončení války.

Souhlas s jednáním naznačuje změnu postoje na obou stranách. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně opakuje, že Kyjev plné příměří zváží, až když Rusko stáhne všechny své vojáky z ukrajinského území, včetně v roce 2014 anektovaného Krymu. Jeho ruský protějšek Vladimir Putin naopak požaduje přenechání čtyř ukrajinských oblastí včetně území, které Rusko v současnosti neokupuje.

Představitelé obou zemí se naposledy setkali tváří v tvář během úvodních měsíců konfliktu na tajných jednáních v Istanbulu. Ta se ovšem rozpadla. Později se obě strany dohodly alespoň na dočasném rozvolnění námořní blokády, aby Ukrajina mohla přes Černé moře exportovat obilí. I od této dohody ovšem Rusko po pár měsících odstoupilo.

Podle jednoho z diplomatů vyzpovídaného americkým deníkem nebylo plánované jednání v Kataru zcela zrušeno. Ruská strana jej kvůli ukrajinské ofenzivě v Kurské oblasti prozatím jen odložila. Kreml ji označuje za „eskalaci“, zatímco zástupci Kataru tvrdí, že o ní nebyli dopředu informováni. Ukrajina údajně chtěla svou delegaci do Dauhá i tak poslat, ale Katar tuto možnost odmítl, protože v jednostranných jednáních neviděl žádný prospěch.

Kancelář ukrajinského prezidenta na základě dotazu reportérů již plánované jednání potvrdila, ale z jeho odložení viní „situaci na Blízkém východě“. Jednání naplánovaná na 22. srpna mají dle ní nadále proběhnout ve formátu videokonference, po níž Kyjev její obsah zkonzultuje se svými partnery.

Kreml a Bílý dům se ke zveřejněným informacím nevyjádřily. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena ovšem dlouhodobě opakuje, že načasování a podmínky možného příměří s Ruskem musí rozhodnout Kyjev.

Ukrajinští diplomaté, kteří se měli jednání zúčastnit, mu údajně nedávají vysokou šanci na úspěch. Ti nejoptimističtější asi kolem 20 %. To například i kvůli tomu, že v týdnech před plánovanou cestou do Dauhá Rusko opět intenzivně bombardovalo ukrajinskou energetickou infrastrukturu, čímž by mohlo ukrajinské civilisty odsoudit k zimě s hodinovými výpadky elektřiny.

Kyjevský pokyn ke vpádu do Ruska pak ukrajinští a západní představitelé už v minulosti vysvětlovali jako snahu o získání vyrovnanější pozice v případném budoucím vyjednávání. Vojenští analytici jsou ovšem skeptičtí, zda si ukrajinské jednotky dokážou nad ruským územím udržet kontrolu. Rusové také nadále postupují v Doněcké oblasti.

Pokus Ukrajiny vyrovnat pozice obou zemí ofenzivou navíc podle zdrojů z ruských řad nejspíš bude mít opačný efekt už jen kvůli povaze Vladimira Putina. „Přece víte, že ruské vedení pod nátlakem běžně žádné kompromisy nedělá,“ řekl anonymní ruský akademik s blízkými vazbami na tamní diplomaty. Rusko se dle něj navíc nadále domnívá, že může ukrajinské infrastruktuře způsobit větší škody než Ukrajina té ruské.