Ukrajinský ozbrojený dron dopadl 150 kilometrů od Moskvy

„Bylo zjištěno, že v pět ráno v lese u města vybuchl dron ve vzduchu ve výši 50 metrů,“ uvedl gubernátor Lapša, kterého citoval server The Drive. „Nevznikly žádné škody na civilních zařízeních a infrastruktuře. Nejsou žádné oběti,“ dodal.

Ruský kanál Mash na Telegramu pak upřesnil, že k výbuchu nedošlo samovolně ve vzduchu: „Ukrajinský bezpilotní prostředek dnes havaroval u Kalugy prostě proto, že narazil do vrcholků stromů. Podle našich informací to byl sovětský Tu-141 Striž. Nesl k jednomu z vojenských zařízení tříštivotrhavou pumu OFAB-100-120.“

Puma byla zřejmě uložena v trupu dronu.

„V Kaluze je mnoho vojenských objektů včetně železniční křižovatky a letiště, kde by mohl dron s výbušninami vážně narušit logistický řetězec invazních vojsk,“ uvedl k možnému cíli útoku ukrajinský server Defense Express. Nedaleko Kalugy je letiště Šajkovka, kde mají svou základnu ruské nadzvukové strategické bombardéry Tu-22M3. Toto letiště se stalo terčem útoku už 7. října.

Defense Express označil upravený archaický dron Tu-141 za nápodobu střely s plochou dráhou letu.

„Incident vyvolal velký strach mezi rašisty, protože dron s bombou dopadl jen 150 kilometrů od Moskvy a opět nebyl zjištěn ruskou protivzdušnou obranou,“ dodává ukrajinský server. Kaluga leží 330 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice.

Jde už o několikátý ukrajinský útok drony v týlu Rusů, loni byly napadeny základny ruského dálkového letectva Engels-2 u Saratova a v Rjazani. Předpokládá se, že i tam byly použité Tu-141.

Původně průzkumné drony Tu-141 jsou schopné létat těsně podzvukovou rychlostí nízko nad zemí, a proto se obtížně detekují. Mají dolet až 1000 km. Po ruské invazi na Krym je Ukrajinci zmodernizovali, zřejmě je vybavili GPS navigací, vrátili do výzbroje a pak upravili i pro nesení výbušnin. Protože se vyráběly v Charkově, nelze vyloučit, že se podařilo obnovit produkci.

Že používají Ukrajinci upravené Tu-141 k útokům, se poprvé ukázalo loni v březnu, když jeden havaroval v Záhřebu.

Tajemník ukrajinské Národní bezpečnostní a obranné rady Oleksij Danilov loni tvrdil, že Ukrajina má zbraně schopné zasáhnout hluboko v ruském týlu.

Nenaváděná letecká puma OFAB-100-120 váží 123 kg a je naplněna 42 kg kilogramy trhaviny. Shazovat se může z výšek 500 až 15 000 metrů. Bomby řady OFAB-100 mají kořeny v druhé světové válce a vyrábějí se od padesátých let. Podvěšovaly se pod celou řadu sovětských letadel od MiGů-15, 17 a 21 až po Migy-23 a 27, Suchoje Su-7, Su-22 nebo Su-25. Nosit je mohou i moderní MiGy-29, Suchoje Su-27 a 30 nebo vrtulníky Mi-24. Montovat se dají i na standardní závěsníky NATO.

Hojně se využívaly ve válce v Sýrii, kvůli čemuž bylo Rusko kritizováno.

Tento typ „železné“ nenaváděné bomby se stále vyrábí, a to nejen v Rusku, produkuje ho i bulharská firma Arcon Partners. Černohorská firma Poliex vyvíjí i její termobarickou verzi.