Článek
„Nejsme zodpovědní za nábor. Počet lidí, kteří se dobrovolně přihlásili na ukrajinské straně, je ale příliš malý. Proklamace byly na začátku velmi vysoké – že by mohla vzniknout i jedna brigáda, tedy několik tisíc lidí. Nicméně to se nestalo,“ řekl v rozhovoru s WP Kosiniak-Kamysz.
Se vznikem takzvané Ukrajinské legie počítá bilaterální bezpečnostní dohoda mezi Ukrajinou a Polskem. Jednotka určená k obraně Ukrajiny by podle ní měla být vycvičena a vyzbrojena v Polsku, přičemž polská armáda by měla být zodpovědná za výcvik a Kyjev za nábor.
Chtějí sloužit. Do legie v Polsku už se přihlásily tisíce Ukrajinců žijících v EU
„Připravili jsme se na to. Bylo to v rámci dohody podepsané mezi Polskem a Ukrajinou,“ řekl Kosiniak-Kamysz s tím, že Polsko i mimo tento projekt už vycvičilo asi 20 tisíc ukrajinských vojáků, kteří byli vysláni na frontu na Ukrajinu.
Naznačil také, že Polsko by mohlo blokovat vstup Ukrajiny do EU kvůli přístupu Kyjeva ke krvavým událostem společné historie. „Pokud Ukrajina nevyřeší volyňskou otázku, nebude žádný souhlas se vstupem Ukrajiny do Evropské unie,“ vzkázal polský ministr obrany. Vyčetl také Kyjevu, že „už si nepamatuje“ první dodávky zbraní, které Polsko po napadení Ruskem Ukrajině poskytlo.
O údajném velkém zájmu dobrovolníků o vstup do Ukrajinské legie mluvil v červenci na okraj summitu NATO ve Washingtonu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Několik tisíc z nich se již zaregistrovalo. A zajímavé je, že mnozí z nich skutečně chtějí sloužit a vystřídat v bojích své krajany, ale říkají: ‚Nechceme být posláni do bitvy, aniž bychom byli řádně vycvičeni a vybaveni,‘“ řekl tehdy Sikorski.
Myšlenka tehdy měla značný ohlas a zdálo se, že by další země mohly následovat. I české ministerstvo obrany tehdy vzkázalo, že polský projekt po praktické a právní stránce vyhodnocuje.