Ukrajinská aktivistka se před ruskou ambasádou v Praze koupala v rudé barvě

Několikaminutový happening doprovozený zvuky války a sirén z reproduktoru předvedla podle svých slov pouze pro novináře. Protože pro Ukrajince, kteří Hlas Ukrajiny sledují, by performance mohla být traumatizující, dodala.

Rusko slaví vítězství ve druhé světové válce o den později než většina zemí Evropy, protože v době, kdy nacistické Německo 8. května podepsalo kapitulaci, bylo v Moskvě vzhledem k časovému posunu již po půlnoci, tedy 9. května.

Levková uvedla, že performancí nazvanou „Rusko je fašistický stát“ chtěla poukázat na prvky fašismu v ruském režimu, který současně označuje Ukrajince za nacisty.

Levková měla při performanci na sobě černé oblečení a na hlavě napodobeninu černého kokošníku, tradiční ruské pokrývky hlavy pro ženy, s písmenem Z, které mimo jiné symbolizuje podporu ruské agresi vůči Ukrajině.

Takto oděná se koupala ve žlutomodrém dětském bazénku s červenou barvou, kterou se i potírala a smočila v ní i rty.

Postava se podle Levkové nazývá „Rašistka“, tedy ruská fašistka. Na dotaz, zda označování „fašistický stát“ nepřísluší historikům, odpověděla Levková, že vycházela z amerického historika Timothyho Snydera, který se zaměřuje na dějiny střední a východní Evropy.

Snyder označil současné Rusko za fašistické už květnu loňského roku v komentáři pro americký deník The New York Times.

Prvky fašismu v Rusku podle Snydera jsou kult jediného vůdce, ruského prezidenta Vladimira Putina, kult mrtvých, konkrétně padlých ve druhé světové válce, a mýtus minulého zlatého věku, který má být obnoven válkou proti Ukrajině.

O typické „odnoži ruského fašismu“ napsal loni v červenci i britský týdeník The Economist. S oběma postoji naopak nesouhlasí Tatyana Kekicová z britské univerzity v Oxfordu.

Kekicová v komentáři pro server Politico napsala, že pojmenovávání Ruska fašistickým je z několika důvodů „intelektuální leností“. „Pro ruský režim nemusíme používat špatná pojmenování, je dost špatný i bez nich,“ napsala Kekicová.

Na Rudém náměstí v Moskvě mezitím Putin za účasti hrstky státníků ze středoasijských zemí, arménského premiéra Nikola Pašinjana a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka dnes znovu obvinil Západ z rozpoutání války a řekl, že je hrdý na ruské vojáky na Ukrajině, „na nichž závisí budoucnost ruské státnosti a lidu“.

Tradiční vojenské přehlídky v Moskvě, která připomíná vítězství tehdejšího Sovětského svazu nad nacistickým Německem v roce 1945, se podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua zúčastnilo kolem 10 tisíc vojáků a 120 kusů vojenské techniky.

Ruské jednotky na Putinův rozkaz zahájily invazi na Ukrajinu 24. února loňského roku. Dynamika konfliktu se v průběhu 440 dnů jeho trvání zásadně proměňovala, a to nejen na bojištích a na poli mezinárodní diplomacie, ale také ve vztahu k civilnímu obyvatelstvu.

Důkazy o krutostech páchaných na ukrajinských civilistech začaly vycházet najevo už v prvních týdnech války, kdy ruské jednotky po neúspěšném pokusu dobýt Kyjev opustily nedaleké město Buča, kde byly objeveny stovky mrtvých lidí, z toho mnoho umučených nebo popravených.