Ukrajině dělá největší problémy nejprimitivnější ruská zbraň

„Klouzavé bomby se staly jednou z největších hrozeb pro civilisty ve městech podél frontové linie. Také jsou jedním z hlavních důvodů, proč se počet zabitých a zraněných v roce 2024 ve srovnání s rokem 2023 zvýšil o 30 procent,“ řekla šéfka Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině (HRMMU) Danielle Bellová.

Rusové navíc klouzavé bomby nadále modifikují, čímž se nebezpečí, které představují, ještě zvětšuje. Vloni tak podle údajů HRMMU zabily 360 ukrajinských civilistů a 1861 jich zranily. Oproti roku 2023 jde o trojnásobný nárůst počtu zabitých a šestinásobný nárůst počtu zraněných, uvádí list The Kyiv Post.

Klouzavé bomby jsou navrženy tak, aby mohly být shozeny v bezpečné vzdálenosti od cíle. Poprvé byly použity za druhé světové války, ale výraznou stopu měly i v konfliktech ve Vietnamu, Iráku nebo v Afghánistánu. Rusové převážně disponují sovětskými bombami FAB dovybavenými moduly UMPK, které jejich doletovou dráhu prodloužily až na 90 kilometrů.

Ruské síly mají k dispozici klouzavé bomby o hmotnosti 250, 500 a 1000 kilogramů. Ruské ministerstvo obrany pak v březnu oznámilo, že do masové výroby vešla už i tři tisíce kilogramů těžká, vysoce výbušná bomba.

Předělat obyčejnou bombu na klouzavou je navíc velmi snadné. Jeden takový proces vyjde na asi 20 tisíc dolarů (485 tisíc korun), zatímco jedna balistická střela nebo střela s plochou dráhou letu stojí miliony dolarů. Rusové proto na klouzavé bomby přešli v první polovině roku 2023, když začali pociťovat nedostatek precizně naváděné munice.

Klouzavé bomby jsou ideální k útokům na cíle, jako jsou mosty, velitelská stanoviště, bunkry a sklady zbraní. Rusové je však používají i k útokům na civilní centra. Obzvláště jimi zdevastovali Sumy, Charkov a Záporoží. Jak se frontová linie pomalu posouvá na západ, dostávají se na dostřel těchto bomb další a další města.

„Klouzavé bomby na rozdíl od střel nemají pohonný systém, takže negenerují moc tepla, a proto jsou převážně imunní vůči sestřelení naváděnými střelami, jako jsou AIM-9 Sidewinder nebo FIM-92 Stinger,“ řekl hlavní výzkumník skupiny RAND, Europe’s Defence, Security and Justice Research Group, Jacob Parakilas.

Efektivnější jsou podle Parakilase německé protiletadlové systémy Gepard, ale ty mají krátký dostřel, tudíž není možné, aby hlídaly celou frontovou linii konfliktu na Ukrajině. „Omezený dostřel těch systémů znamená, že by musely být hned u svých cílů a ve velmi krátkém časovém úseku je identifikovat a zahájit palbu. To by bylo obtížné, i kdyby těchto systémů měli dostatečný počet,“ řekl Parakilas.

Klouzavé bomby navíc mohou být vypuštěny z dostatečné vzdálenosti, aby bombardéry zůstaly mimo dostřel USA dodaných patriotů. Ukrajinským silám se sice na začátku minulého roku podařilo několik ruských bombardérů sestřelit, ale zároveň loni v Doněcké oblasti přišly o dva systémy Patriot, což podle všeho vedlo k tomu, že zbylé patrioty rozmístily dál od frontové linie.

Nejlepší ukrajinskou strategií na zneškodnění klouzavých bomb podle expertů zůstává sestřelování bombardérů a ničení továren a skladů, kterými procházejí před nasazením v boji. „Spojenci Ukrajiny by měli uspíšit dodávky stíhaček F-16 a podporu a výcvik jejich posádek. Ty můžou ruské letouny zacílit a zatlačit,“ řekl Parakilas.

Francie Ukrajině slíbila také dodání stíhaček Mirage 2000 a Švédsko přislíbilo gripeny. S každým novým typem letounu v ukrajinském arzenálu by se ale podle Parakilase zkomplikovala ukrajinská infrastruktura a zásobovací řetězec.

„Do budoucna je další možností použití zbraní fungujících na bázi řízené energie, jako jsou lasery, které jako levné opatření proti leteckým hrozbám vyvíjí a testuje několik zemí,“ uvedl další z výzkumníků skupiny RAND Europe Mattias Eken. Široké použití těchto zbraní je ovšem v daleké budoucnosti a ukrajinské civilisty tak v dohledné budoucnosti před klouzavými bombami chránit nebudou.