Článek
„Jsou základní věci, o kterých se nemluví, kterých se nelze dotknout. Prvním je územní celistvost a suverenita Ukrajiny. Ukrajina nikdy neuzná okupovaná území. Za druhé, žádná země nemá právo veta na volbu ukrajinského lidu, na volbu Ukrajiny účastnit se určitých svazků. Ať už je to Evropská unie, nebo NATO,“ řekl Sybiha agentuře RBK Ukrajina na dotaz, jaké jsou „červené linie“ Kyjeva.
Třetí otázkou, o které Kyjev podle Sybihy diskutovat nebude, je omezení obranyschopnosti armády. Šéf ukrajinské diplomacie přitom prohlásil, že všichni partneři Ukrajiny o těchto podmínkách vědí.
Rusko naopak opakovaně požadovalo závazek Západu, že se Ukrajina v budoucnu nestane členskou zemí NATO a že na Ukrajině nebudou rozmístěny zahraniční jednotky. „To vše skutečně hrozí konfliktem s použitím jaderných zbraní a zničením civilizace,“ hrozil v této souvislosti ruský prezident Putin.
Moskva též požaduje, aby mezinárodní společenství uznalo Krym a čtyři okupované oblasti Ukrajiny (včetně území dosud kontrolovaných ukrajinskou armádou) za součást Ruska.
„Krym s přístavem Sevastopol, Chersonská, Záporožská, Doněcká a Luhanská oblast – to všechno už je součástí Ruska. Máme to v ústavě,“ nechal se před časem slyšet kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Moskva také od počátku totální invaze na Ukrajinu požaduje „demilitarizaci“ této země, která by tak podle ruských představ směla mít jen malou armádu s lehkou výzbrojí.
V podobném duchu byly podle zdrojů agentury Reuters i požadavky, které Moskva tento měsíc předložila Spojeným státům.
