Ukrajinci už přes půl roku kontrolují část Kurské oblasti. Rusům nepomohli ani Severokorejci

Ruské teritorium nikdo nezabral od druhé světové války, kdy na území tehdejšího Sovětského svazu vtrhla vojska nacistického Německa. Ukrajinci svým vpádem do Ruska chtěli zabránit otevření další fronty a odklonit ruské vojáky od Doněcké oblasti, v níž ruské síly soustředí své největší úsilí.

První cíl Kyjevu vyšel, druhý už tolik ne. Ruské síly se stále přibližují ke strategickému Pokrovsku. Postup se ovšem v posledních týdnech zpomalil.

Ukrajinci v Kurské oblasti v dobách největších úspěchů kontrolovali na sto osad na 1250 kilometrech čtverečních. Ruské ministerstvo obrany samo přiznalo dokonce 1268 kilometrů. V současné době je to ale zhruba polovina, jak hodnotí západní zpravodajské služby. Rusové tvrdí, že znovudobyli asi 60 procent Kurské oblasti.

Nejdůležitější město, které se Ukrajincům podařilo zkraje srpna dobýt, ale Rusové zpět stále nemají. Jedná se o Sudžu, klíčový tranzitní bod pro zemní plyn proudící z Ruska do Evropy. Má asi pět tisíc obyvatel a nachází se zhruba devět kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Právě osvobozením tohoto města Rusové podle amerických analytiků z Institutu pro studium války (ISW) podmiňují jednání o příměří s Ukrajinou.

Kromě dvou zmíněných cílů mají Ukrajinci v rukou eso, které se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ani dalším ruským představitelům nelíbí. Ukrajinci totiž kontrolované území v Kurské oblasti chtějí vyměnit za část okupované východní Ukrajiny. Kreml jakoukoli výměnu vehementně odmítá.

Aby Rusové Sudžu a další stovky kilometrů ruského území dobyli zpátky, povolali na pomoc zhruba 12 tisíc vojáků KLDR. Více než čtvrtinu z nich ale už Ukrajinci vyřadili z boje. Toto číslo zahrnuje jak mrtvé, tak i zraněné.

Poprvé se o jejich přítomnosti v Rusku psalo v první polovině října. Tehdy měli Severokorejci podstupovat vojenský výcvik na různých místech Ruské federace. První desítky vojáků KLDR nasadila ruská armáda v Kurské oblasti okolo poloviny října. List Ukrajinska pravda tehdy informoval o založení speciálního burjatského praporu, v němž vedle Rusů působili právě i Severokorejci. Ukrajinská rozvědka HUR nicméně oficiálně uvedla, že se poprvé zapojili v Kurské oblasti až 25. října.

Když zpráva o jejich zapojení vyšla najevo, okomentovala ji řada světových státníků. Například britský premiér Keir Starmer to označil za „akt zoufalství“.

Rusové nasazení vojáků KLDR obecně nekomentovali, propálil to ale ve druhé polovině října ruský generálmajor Vladimir Popov v rozhovoru pro Moskovskij Komsomolec. Řekl tehdy, že nevidí důvod jejich pomoc odmítat, když se Rusko potýká s nedostatkem personálu.

Ukrajinci koncem října tvrdili, že Severní Korea plánuje Rusku poskytnout pět brigád zhruba po dvou až třech tisících mužích. Do konce října 2024 se do Kurské oblasti přesunulo nejméně deset tisíc vojáků KLDR, dohromady jich bylo nasazeno asi 12 tisíc.

Prvního listopadu se sešel ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov se svým severokorejským protějškem, ministryní Čche Son-huiovou. Ta Rusko ujistila, že vůdce Kim Čong-un bude Moskvu bezpodmínečně podporovat v něčem, co nazvala „svatou válkou“.

O pět dní později obě země podepsaly společnou bezpečnostní dohodu, v níž se mimo jiné uvádí, že se Rusko a KLDR zavazují k vojenské pomoci v případě napadení.

Dlouhou dobu nebylo jasné, co přesně Severokorejci výměnou za vojáky dostanou, hovořilo se například o pomoci s jaderným programem. V polovině prosince nejvyšší americký vojenský velitel v Tichomoří, admirál Samuel Paparo, prohlásil, že jim za to Rusko slíbilo neurčitý počet ruských stíhaček MiG-29 a Suchoj Su-27.

Severokorejští vojáci se postupně bojových operací v Kurské oblasti účastnili čím dál častěji. V první polovině prosince ruští blogeři informovali o dobytí vesnice Plechovo vojáky KLDR. Podle blogerů šli Severokorejci do boje „jako uragán“.

Rusové se jejich nasazení všemi možnými způsoby pokoušeli utajit, stejně jako se snaží zabránit jejich zajetí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve druhé polovině prosince informoval, že Rusové Severokorejcům pálí obličeje, aby nebyli k poznání. Označil to za „projev neúcty ke všemu lidskému, který v Rusku převládá“. Později také uvedl, že Rusové zraněné Severokorejce záměrně dobíjejí.

Na počátku ledna dnes již bývalý poradce Bílého domu pro komunikaci v oblasti národní bezpečnosti John Kirby prohlásil, že Severokorejci páchají sebevraždy, aby nepadli do ukrajinského zajetí. Podle něj se k tomu kroku uchylují ze „strachu z odvety vůči jejich rodinám v případě, že budou zajati“.

Přesto se Ukrajincům podařilo Severokorejce zajmout. Prvního vojáka zajali koncem prosince, na následky svých zranění ale zemřel. Dva další v první polovině ledna. Jeden z nich při výslechu uvedl, že vůbec netušil, kde bude nasazen a proti komu bude bojovat.

Severokorejci utrpěli v Kurské oblasti masivní ztráty. Podle jihokorejských zpravodajců je to kvůli tomu, že „nedostatečně pochopili moderní styl válčení“. Velitel ukrajinské 4. roty 33. útočného pluku Ihor Ihorovyč Konoval, jehož jednotka bojovala proti vojákům KLDR, řekl, že bojují, jako kdyby byli ve filmu z druhé světové války.

Podle Konovala totiž zmateně běhají sem a tam, ženou se rychle vpřed a Rusům v podstatě slouží jenom jako „potrava pro ukrajinská děla“. „V boji se prostě hnali vpřed od stromořadí jako ve filmu z druhé světové války,“ zavzpomínal podle Business Insideru.

Z deníků Severokorejců navíc jasně vyplývá, že je Rusové jako sobě rovné neberou. V poznámkách jednoho padlého vojáka KLDR totiž bylo jasně načrtnuté, že je Rusové používají jako živou návnadu při ničení ukrajinských dronů. Že jsou pro ně Severokorejci postradatelní, řekl přitom už v prosinci i Kirby.

Rusům se i přes nasazení 12 tisíc vojáků Kim Čong-una nepodařilo osvobodit Kurskou oblast. Možná i proto západní a jihokorejské zpravodajské služby informovaly o tom, že KLDR do Ruska pošle další tisíce vojáků.