Ukrajinci se změnili. Věří armádě i prezidentovi

Rok po ruském vpádu 95 procent dotázaných odpovědělo, že věří ve vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem, zatímco před invazí to bylo 56 procent. Většina (63 procent) se domnívá, že je k vítězství potřeba přinejmenším půl roku, ukázal průzkum zveřejněný tento týden. Výsledky zároveň ukazují, že z tvrdého střetu s agresorem země vychází posílená dosud nebývalou jednotou.

„Od začátku války jsme se jako občané Ukrajiny sjednotili, a to je ten nejhmatatelnější průlom. Ukrajinci pochopili, že je to jejich stát, že žádný jiný nebude a že jiný ani nechtějí,“ řekl pro portál Tvoje misto (tvé město) Oleksij Antypovyč, zakladatel sociologické skupiny Rejtynh. Uvedl, že je zřejmý posun v národní identifikaci: obyvatelé se hrdě hlásí k tomu, že jsou občané Ukrajiny (oproti roku 2021 se ukazatel zvýšil ze 76 na 94 procent).

Respondenti oceňují, že válka zemi stmelila. „Lidé se přestali dělit na východní, západní a další kategorie. Stali jsme se jediným národem. Je to zcela jiný stát. A také pojetí národnosti je odlišné,“ tvrdí účastník sociologické studie, 59letý Serhij z města Bilhorod-Dnistrovskyj v Oděské oblasti.

„Důkazem jednoty se stalo i to, že v prvních dvou týdnech války se na Ukrajinu vrátilo ze zahraničí téměř 200 tisíc mužů,“ říká Ella Libanovová, ředitelka kyjevského Ústavu demografie a sociálních výzkumů. „Věděli, že kvůli mobilizaci se už nedostanou zpět. Přijeli však bránit svou zemi,“ dodává. Připouští ale, že na pět mi­lionů Ukrajinců, kteří odjeli do zahraničí, se už do země nemusí vrátit.

Válka změnila vztah Ukrajinců k politikům i státním institucím. Zatímco v roce 2021 bylo vnímání státních struktur převážně negativní, nyní více než polovina dotázaných přiznává respekt. Až 80 procent se domnívá, že země jde správným směrem. Důvěra k ozbrojeným silám stoupla z 65 procent na 97 a k prezidentovi se z 36 procent, které měl těsně před invazí, vyšplhala na současných 90.

Přímým důsledkem invaze je pak růst proevropských nálad Ukrajinců. Vstup do EU podporuje 87 procent, zatímco do NATO 86 procent. „Pro Ukrajinu a Ukrajince (ruský prezident Vladimir) Putin udělal paradoxně víc, než dokázaly tři desítky let nezávislosti nebo kterýkoli z ukrajinských prezidentů. Lidé cítí sounáležitost s touto zemí, označují ji za svůj stát a chtějí v něm žít,“ konstatuje Antypovyč.

Projevila se zároveň jednoznačná prozápadní orientace Ukrajiny, ukázala analýza. Zároveň 89 procent Ukrajinců přiznává, že jsou ochotni pokračovat v odporu dokonce v případě použití taktických jaderných zbraní Ruskem. Zastavení palby 89 procent respondentů připouští pouze v případě stažení ruských vojsk z celého území Ukrajiny.

Sociologové zdůrazňují, že hlavní emoce, kterou vyjadřují respondenti ve vztahu k Ukrajině, je pocit hrdosti na svou zemi. V důsledku invaze a statečného odporu se tento ukazatel více než zdvojnásobil – z 34 na 75 procent, ukázal průzkum agentury Rejtynh. Lidé nicméně přiznávají, že negativní emoce jsou nyní výraznější než pozitivní a že smutek a hněv převažují nad radostí a nadšením.

„Hodně Ukrajinců přestalo odkládat na zítra to, co se dá udělat dnes, a snaží se imitovat život, jaký byl do 24. února. Dává to určitou šanci zvládat to psychologicky. Zároveň je ale potřeba pochopit, že tak, jak bylo dřív, už nikdy nebude,“ citoval portál Fakty psychologa Volodymyra Vachitova.