Ukrajinci postupují, Rusko narychlo verbuje

Podle čtvrtečního vyjádření washingtonského Institutu pro studium války (ISW) roste tlak na ruské zásobovací linie a pozice východně do Charkova. Ukrajinské jednotky už působí jihozápadně od Izjumu, u Lymanu a Jampolju a také na východním pravém břehu řeky Oskil, když od okupantů vyčistily její levý břeh.

Potvrzují to i ruské zdroje. Milice samozvané Doněcké lidové republiky na svém účtu na Telegramu uvedla, že nepřítel u Lymanu, který se Ukrajinci snaží dobýt, neprojde. Zveřejněny byly u záběry škod ve městě po posledním ukrajinském ostřelování.

Podle ISW Kreml zareagoval na porážku pod Charkovem zdvojnásobením své skryté mobilizace. Všeobecnou mobilizaci nespustil, i když k tomu byl vyzýván. Znamenalo by to vyhlásit válku, a to ruský prezident Vladimir Putin nechce. Dál tvrdí, že Rusové provádějí na Ukrajině „zvláštní vojenskou operaci“.

Čečenský prezident Ramzan Kadyrov vyzval všechny federální subjekty, aby provedly vlastní mobilizaci a nečekaly na vyhlášení válečného stavu. Každá z oblastí by místo neplodných řečí a mítinků měla vyslat tisícovku vojáků.

I ruská propagandistka Margarita Simonjanová ve výzvě, aby se každý rozhodl, na čí straně stojí, vybídla lidi, aby na Ukrajině byli přítomni nejlépe fyzicky, protože je to „naše země a nemáme právo ji ztratit“.

Několik gubernátorů také zdůraznilo potřebu toho, aby se do operace zapojilo více dobrovolníků. Rusy podporovaný správce Krymu Sergej Aksjonov ohlásil v reakci na Kadyrovovu výzvu formování dvou dobrovolnických praporů.

Simonjanová přišla rovněž s výzvou, aby lidé, kteří nejdou sami bojovat, koupili vojákům teplé oblečení a drony, za ni ale sklidila negativní komentáře. Lidé se v nich pohoršují nad tím, že ti, kteří obracejí každou kopějku, mají ještě platit. Platit by podle nich měli oligarchové, kteří vysávají zemi. A drony by měla od Číny koupit vláda.

V komentářích zaznělo také, že by vedení mělo jít příkladem a mělo poslat na frontu své syny, jako to udělal Stalin.

Ruské vedení zatím neprovádělo celoplošnou náborovou kampaň. Když jednotky trpěly nedostatkem mužstva, nechávalo verbování na jednotlivých oblastech, přičemž každá z nich měla podle červencového vyhlášení vytvořit jeden dobrovolnický prapor. Předpokládalo se, že lidé z jedné oblasti budou lépe držet při sobě. Počty se ale nedařilo naplnit a místo praporů, jež mívají kolem 900 lidí, bylo mnohdy zverbováno jen 200 lidí.

Kampaň měla řadu odpůrců i z řad úřadů v oblastech, stavba jednotek na etnickém základě byla kritizována hned v několika republikách federace, například v Burjatské a Kalmycké a také v Tuvě a v Jakutsku (Republika Sacha).

Rusko rovněž stáhlo většinu svých vojáků umístěných na základnách v bývalých postsovětských republikách, uvedla Svobodná Evropa, šlo třeba o 1500 vojáků z 201. základny v tádžickém Dušanbe, a plánuje poslat na Ukrajinu dalších 600 lidí. 

Také tři sta vojáků ze základny Kant v Kyrgyzstánu bylo od konce roku 2021 přesouváno na Ukrajinu.